Pochopení syndromu mediálního tibiálního stresu (známého také jako bércové dlahy): Přehled

Tento příspěvek na blogu je z velké části převzat z našeho podcastového rozhovoru s Tomem Goomem a doplněn o vědecké důkazy. V žádném případě se nejedná o úplný přehled vědecké literatury o MTSS, ale jeho cílem je poskytnout důležité informace pro odborníky. Příjemné čtení!
Mediální tibiální stresový syndrom (MTSS), běžně známý jako holenní dlaha, je rozšířené nadměrné zranění, které postihuje především sportovce provozující běh a sporty s vysokou zátěží. K MTSS dochází, když jsou kost a okolní měkké tkáně vystaveny opakovanému namáhání. MTSS je sice dobře známá mezi běžci, ale postihuje také sportovce ve sportech, jako je fotbal, basketbal a volejbal. Pro účinné zvládání MTSS je zásadní porozumět příčinám, patofyziologii, rizikovým faktorům a nejlepším strategiím léčby a zotavení. Tento blogový příspěvek nabízí podrobný průzkum MTSS se zaměřením na poznatky, které byly sděleny v nedávném podcastu s Tomem Goomem, předním fyzioterapeutem v této oblasti.
Co je to MTSS?
MTSS označuje bolest podél mediálního okraje holenní kosti, obvykle spojenou s opakovaným namáháním kosti. Běžně se vyskytuje u sportovců, kteří provozují vysoce zatěžující aktivity, jako je běh, zejména u těch, kteří náhle zvýší intenzitu nebo délku tréninku. Bolest se obvykle projevuje jako tupá bolest, která může zesílit během běhu nebo po něm nebo při jiných cvičeních s velkou zátěží.
Běžné příznaky MTSS:
- Bolest podél mediálního okraje holenní kosti: Tato bolest je obvykle pociťována v širší délce distální třetiny mediálního okraje tibie a je tipicky vyvolána palpací podél nejméně 5 po sobě jdoucích centimetrů.
- Bolest při aktivitě: Nepříjemné pocity se obvykle zvyšují při fyzické aktivitě, zejména při běhu nebo po dlouhém cvičení dolní končetiny.
- Otok: Na rozdíl od některých jiných poranění vede MTSS zřídka k otoku, nicméně u silně podrážděných případů se objevuje otok distální části dolní končetiny.
- S odpočinkem se bolest snižuje: Bolest se často zmírní nebo zmizí po určité době odpočinku, ale po obnovení činnosti se vrátí.
MTSS má sice některé společné rysy s jinými stavy, jako jsou stresové zlomeniny, ale obvykle je méně lokalizovaná a zahrnuje více rozptýlenou bolest. Naproti tomu stresové zlomeniny jsou více zaměřeny na jeden bod kosti a vyžadují intenzivnější léčbu.
Příčiny a patofyziologie MTSS
Hlavní příčinou MTSS je opakované namáhání a přetěžování holenní kosti a okolních tkání, zejména pokud kost není schopna zvládnout kumulativní síly. Tato trvalá zátěž může vést k zánětu okostice (pojivové tkáně obklopující kost) a nakonec může vést k otoku kostní dřeně a dokonce ke stresové zlomenině.
Patofyziologie:
Únava svalů: Když jsou svaly kyčle a nohy unavené, jsou méně schopné absorbovat nárazy a stabilizovat dolní část nohy. Tím se zvyšuje zatížení kosti, což přispívá k rozvoji MTSS.
Nadměrné používání a mikrotrauma: Opakované nárazy při činnostech, jako je běh, způsobují drobná, opakovaná mikropoškození. Tato mikropoškození kostní tkáně se časem dostatečně nezahojí a hromadí se, což vede k zánětu a bolesti.
Remodelace kostí: Holenní kost prochází přirozeným procesem remodelace, aby se vyrovnala s těmito zátěžovými silami. Pokud však objem a intenzita tréninku přesáhnou schopnost organismu přizpůsobit se, může to vést k zánětu, podráždění okostice a potenciálně k otoku kostní dřeně nebo stresové zlomenině.
Rizikové faktory pro MTSS
Pravděpodobnost rozvoje MTSS zvyšuje několik faktorů. Patří mezi ně jak vnitřní, tak vnější faktory. Bylo zjištěno, že s MTSS významně souvisí tyto klíčové faktory: ženské pohlaví, předchozí anamnéza MTSS, méně let běžeckých zkušeností, nedávné používání ortéz, zvýšený index tělesné hmotnosti, zvýšený pokles navikulární kosti a zvýšený rozsah pohybu v kyčli při vnější rotaci u mužů(Newman et al., 2013).
Další faktory, které jsou na základě klinických zkušeností spojeny s výskytem MTSS, jsou:
1. Tréninková zátěž:
Důležitým rizikovým faktorem MTSS je zvýšení tréninkové zátěže, zejména náhlé zvýšení intenzity nebo počtu ujetých kilometrů. Rychlé zvyšování objemu běhu nebo intenzity tréninku bez poskytnutí dostatečného času na přizpůsobení organismu může způsobit nadměrné zatížení holenní kosti a vést k rozvoji MTSS.
2. Obuv:
Náhlé přezutí na boty, které poskytují menší oporu, nebo nevhodná obuv mohou významně přispět ke vzniku MTSS.
3. Svalová nerovnováha a slabost:
Slabost nebo nerovnováha svalů dolních končetin a svalů středu těla, zejména lýtek, může mít za následek špatné tlumení nárazů a větší zatížení holenní kosti. Pokud svaly kolem holenní kosti nejsou dostatečně silné, aby unesly zátěž, může kost převzít hlavní tíhu nárazu.
Posilovací cviky, zejména cviky zaměřené na lýtkové svaly, hrají zásadní roli v prevenci a zvládání MTSS. Posilování lýtek, hamstringů, kvadricepsů a hýždí pomáhá podporovat holenní kost a snižuje pravděpodobnost zranění.
REHABILITACE MTSS U ZAČÍNAJÍCÍCH BĚŽCŮ
Sledujte tuto bezplatnou Masterclass s odborníkem na běžeckou rehabilitaci Benoyem Mathewem exkluzivně v aplikaci Physiotutors.
Léčba MTSS
1. Řízení odpočinku a zátěže:
Prvním krokem při léčbě MTSS je snížení nebo úprava intenzity tréninku. To může znamenat snížení počtu ujetých kilometrů nebo přechod na aktivity s nízkou zátěží, jako je jízda na kole nebo plavání, abyste si udrželi kardiovaskulární kondici a nezhoršili bolest holeně. Úplný odpočinek často není nutný, ale je nutné omezit vysoce zatěžující aktivity.
Například po krátkém přetížení by se mělo začít s postupným návratem k běhu, přičemž důraz by se měl klást na pomalé, krátké běhy a postupné zvyšování vzdálenosti a intenzity v závislosti na individuální toleranci bolesti.
2. Posilovací cvičení:
Posilování svalů kolem holeně a dolní končetiny je nezbytné pro zotavení a prevenci opakování. Specifické cviky by měly být zaměřeny na lýtka, kvadricepsy, hamstringy, hýždě a jádro těla. Posílení těchto svalových skupin zvyšuje jejich schopnost absorbovat nárazy a zlepšuje stabilitu při aktivitách s vysokou zátěží, zatímco jejich posílení vyvolává prospěšné adaptace kostí.
3. Plyometrie a specifický sportovní trénink:
S postupující rekonvalescencí je možné zařadit sportovní kondiční a plyometrická cvičení, která simulují nároky daného sportu. Například hráč volejbalu může potřebovat cvičení, která kopírují výbušné pohyby při skocích, zatímco běžec by mohl využít cvičení zaměřená na zlepšení mechaniky běhu. V této fázi je nutné pečlivě sledovat bolest a příznaky, aby nedošlo ke zhoršení zranění.
4. Postupný návrat k činnosti:
Jedním z nejdůležitějších aspektů regenerace je postupný návrat k běhu nebo sportovním aktivitám. Strukturovaný plán návratu do hry je zásadní pro minimalizaci rizika opětovného zranění.
Návrat ke sportu může začít například bezbolestnou chůzí, po které následuje běh v pomalém tempu. Je důležité sledovat příznaky a v případě vzplanutí snížit objem nebo intenzitu. K plnému tréninku by se měl sportovec vrátit teprve tehdy, až bude schopen vykonávat danou činnost bez bolesti.
5. Doplňková léčba pro MTSS
Zatímco konzervativní léčebné metody, jako je odpočinek, posilování a řízení zátěže, jsou často dostačující, někdy se používá doplňková léčba, jako je led, terapie rázovou vlnou a protizánětlivé léky. Měly by však být považovány spíše za doplňkové než primární možnosti léčby.
- Led a NSAID: Led a protizánětlivé léky (NSAID) sice mohou pomoci snížit bolest a zánět, ale neřeší hlavní příčinu MTSS, kterou je nadměrné používání. Některé důkazy navíc naznačují, že NSAID mohou bránit hojení kostí, takže jejich použití při poranění kostí vlivem stresu je méně vhodné.
- Terapie rázovou vlnou: Ačkoli některé důkazy podporují použití terapie rázovou vlnou při léčbě poranění kostí způsobených stresem, nejedná se o léčbu první volby u MTSS. Může být zvážena v přetrvávajících případech, kdy konzervativní opatření nezabrala.
Prevence MTSS
Jakmile se sportovec zotaví z MTSS, je nezbytné zavést strategie, které zabrání jeho opakování. Patří mezi ně:
- Postupný tréninkový pokrok: Vyhněte se náhlému zvýšení intenzity nebo počtu ujetých kilometrů. Postupné změny umožňují tělu přizpůsobit se a snížit riziko opětovného zranění.
- Silový trénink: Pokračujte v posilování svalů dolních končetin, kvadricepsů, hamstringů, hýždí a jádra těla, abyste udrželi správné postavení nohou, jejich stabilitu a stimulovali adaptaci kostí na běh.
- Správná obuv: Ujistěte se, že je obuv správně padnoucí a poskytuje dostatečnou oporu.
- Křížový trénink: Zvažte zařazení aktivit s nízkou zátěží, abyste snížili celkové zatížení holenní kosti, zejména v počátečních fázích návratu ke sportu.
Odkazy
Anibal Vivanco
Fyzioterapeut, tvůrce obsahu
NOVÉ ČLÁNKY NA BLOGU VE VAŠÍ SCHRÁNCE
Přihlaste se k odběru a obdržíte upozornění, jakmile bude zveřejněn nejnovější článek na blogu.