Test ve stoje| Posterolaterální nestabilita

Posterolaterální rotační nestabilita, zkráceně PLRI, je nejčastěji se vyskytujícím typem nestability lokte.

K PLRI obvykle dochází v důsledku pádu na nataženou paži, při kterém vzniká axiální zatížení, valgozní síla a vnější rotační pohyb (točivý moment) kolem předloktí vzhledem k pažní kosti. To způsobí, že se hlavice radia a proximální ulna subluxují posterolaterálně od humeru rotačním způsobem, čímž dojde k oddělení nebo přetržení komplexu laterálních kolaterálních vazů ve fázi 1. V závažnějším stadiu 2 postupuje narušení tkáně anteriorně a posteriorně kolem lokte na mediální stranu a ve stadiu 3 zasahuje poranění mediální kolaterální vaz nebo dokonce společný flexor-pronatorní původ.

Regan a kol. (2006) provedli diagnostickou studii Stand-up testu, který se také nazývá test kliků na židli, a zjistili, že jeho senzitivita je 88 % a specificita není známa. Z tohoto důvodu přisuzujeme tomuto testu v praxi spornou klinickou hodnotu.

Při testu Stand-up se využívá váha těla pacienta k vytvoření axiálního zatížení a valgozního momentu v lokti, což vede k posterolaterální subluxaci lokte. Pro provedení testu si pacient sedne na židli s područkami. Oba lokty jsou v 90stupňové flexi s abdukovanými rameny a supinovaným předloktím. Poté pacienta požádejte, aby se sám zvedl ze židle.

Tento test je pozitivní, pokud má pacient obavy, udává pocit nestability nebo bolest laterálního lokte nebo pokud dojde ke skutečnému vykloubení hlavice vřetenní kosti.

21 NEJUŽITEČNĚJŠÍCH ORTOPEDICKÝCH TESTŮ V KLINICKÉ PRAXI

• • Název*
• • E-mail*

Δ

Další běžná ortopedická vyšetření pro PLRI jsou:

• Test otočení lokte a posunu
• Posterolaterální rotační zásuvkový test
• Stolní test přemístění
• Zkouška tlakem na zádech

Regan, W., & Lapner, PC (2006). Prospektivní hodnocení dvou diagnostických příznaků posterolaterální nestability lokte. Časopis o operaci ramene a lokte ,15 (3), 344-346.