Lemaire Jolt test | Anteromediální rotační nestabilita

Lemaire (1967) popsal tento test jako skvělý test k potvrzení ruptury předního zkříženého vazu u anestezovaného pacienta. Poznamenal však, že u bdělého pacienta je obtížné vyvolat anterolaterální rotační nestabilitu, protože se pacient nemůže plně uvolnit. Kromě toho nebyla u tohoto testu hodnocena jeho diagnostická schopnost, takže jeho klinická hodnota je sporná.

Test se provádí tak, že pacient leží v poloze na zádech. Ve stoji na vyšetřované straně je noha natažena a jednou rukou, která se drží kotníku, je uvedena do vnitřní rotace. Hřbet druhé ruky je umístěn za hlavici lýtkové kosti a šlachu bicepsu femoris, aby byla vyvinuta ventrálně směřující síla. Pacient je požádán, aby se zcela uvolnil.
Koleno se poté opakovaně jemně ohýbá a natahuje a vyšetřující sleduje, zda nedochází k anteromediální subluxaci tibie.
Ve druhém kroku se zvětší úhel ohybu, což vede k otřesům holenní kosti směrem dozadu, což znamená pozitivní výsledek testu.

21 NEJUŽITEČNĚJŠÍCH ORTOPEDICKÝCH TESTŮ V KLINICKÉ PRAXI

• • Název*
• • E-mail*

Δ

Další běžné testy pro posouzení rotační nestability kolene jsou:

• Slocumův test (anterolaterální rotační nestabilita)
• Jakobův test (anterolaterální rotační nestabilita)
• Zkřížený Arnoldův test (anterolaterální rotační nestabilita)
• Test obráceného pivotního posunu (posterolaterální rotační nestabilita)
• Dial test (posterolaterální rotační nestabilita)
• Test žabí nohy (posterolaterální rotační nestabilita)

Liorzou, G. (2013). Le genou ligamentaire: examen clinique. Springer Science & Business Media.