Úvod

Vysoce intenzivní aerobní cvičení je osvědčeným prostředkem ke zlepšení zdravotního postižení, ačkoli důkazy se týkají tréninku na cyklistickém ergometru. Téměř každá studie zabývající se aerobním cvičením u pacientů s bolestmi zad (LBP) se zabývá formou aerobního tréninku, při kterém je hmotnost těla podporována (například na kole) nebo částečně eliminována, jako například ve vodním prostředí. Neúmyslně to mohlo vést k tomu, že se zdravotníci vyhýbali tréninku s tělesnou zátěží u lidí s LBP a mohlo to podpořit stigma, že běh je pro postižené lidi nebezpečný. Nedávno jsme se dozvěděli, že rekreační běžci mají ve srovnání s běžnou populací nižší výskyt LBP (Maselli et al. 2020) a zdravější páteřní tkáně (Belavý et al. 2017), ale bohužel pouze několik randomizovaných studií porovnávalo běžecké intervence k léčbě LBP. Cílem této studie bylo zjistit, zda je běhání pro řešení chronických bolestí hlavy životaschopnou možností.

Metody

Tato dvouramenná paralelní randomizovaná kontrolovaná studie (RCT) byla vytvořena za účelem porovnání skupiny, která absolvovala progresivní intervalový tréninkový program běhu a chůze, s kontrolní skupinou, která byla zařazena na čekací listinu. RCT byla označena jako studie ASTEROID, což je zkratka pro "Assessing safety and treatment efficacy of running on intervertebral discs". Současná studie by tak kromě posouzení účinnosti mohla zkoumat také bezpečnost běhu s LBP.

Vhodnými kandidáty byli lidé ve věku 18 až 45 let, kteří trpěli chronickou (trvající nejméně 3 měsíce) nespecifickou LBP, pokud se v posledních 3 měsících nevěnovali běhu nebo sportům založeným na běhu a byli bez zranění dolní končetiny.

Účastníci intervenční skupiny byli instruováni, aby po dobu 12 týdnů absolvovali tři 30minutové cvičební tréninky předepsané fyziologem. Tyto lekce byly přizpůsobeny jednotlivcům na základě úvodního hodnocení kondice, kdy se pro určení počáteční úrovně programu použil čas, za který účastníci dokázali uběhnout 2 minuty na běžeckém pásu. Každý účastník začínal na úrovni 1, 2 nebo 3, kde byly předepsány intervaly běhu 15, 30 a 45 sekund.

Školení nebyla pod dohledem, ale byla podporována a vedena klinickými lékaři a poskytovala vzdělávací obsah. Každý týden (během týdnů 1-4) a každé dva týdny (týdny 6-12) byly naplánovány krátké 10 až 15minutové videohovory, aby bylo možné sledovat účastníky na jejich cestě. Účastníci měli také možnost kontaktovat lékaře telefonicky nebo prostřednictvím textových zpráv mimo předpokládané videohovory. Tréninková data byla zaznamenána v aplikaci Runkeeper.

V tabulce 1 je uvedeno, jak byly předepsány intervaly procházky. Účastník, který začínal na úrovni 1, musel například absolvovat 6 až 10 opakování složených z 15sekundových intervalů běhu a 120sekundových intervalů chůze. Postup na další úroveň byl povolen, pokud jedinec úspěšně dokončil vyšší počet opakování během nejméně dvou sezení v jednom týdnu. Každý týden byl povolen pouze jeden postup do vyšší úrovně. Během běžeckých intervalů měli účastníci za úkol běžet pomalou až střední rychlostí 10 km/h. Intervaly chůze probíhaly rychlostí, kterou si sami zvolili.

Účastníci v kontrolní skupině byli požádáni, aby zvládali své LBP jako obvykle a vyhýbali se běhu, ale jiné druhy cvičení byly povoleny. V této studii byl použit tzv. kontrolní seznam, což znamená, že když účastníci randomizovaní do kontrolní skupiny dokončili 12 týdnů, byl jim nabídnut stejný cvičební program jako intervenční skupině.

Primárním výsledkem byla míra bolesti a postižení, které byly měřeny na začátku, 6 a 12 týdnů, ale žádný konkrétní časový bod nebyl uveden jako primární koncový bod.

• Intenzita bolesti byla měřena pomocí 100bodové vizuální analogové stupnice (VAS) za poslední týden. Minimální klinicky významný rozdíl (MCID) je 20 bodů.
• Zdravotní postižení bylo zachyceno pomocí Oswestryho indexu postižení (ODI). Skóre se pohybuje v rozmezí 0-100 bodů, přičemž snížení o 10 bodů je klinicky relevantní (MCID).

Výsledky

Do RCT bylo zařazeno celkem 40 účastníků, kteří byli rovnoměrně rozděleni do intervenční a kontrolní skupiny. Na začátku studie bylo účastníkům 32,8 let a jejich průměrná intenzita LBP byla 39,7 bodu a postižení 22 bodů.

Významné rozdíly mezi skupinami byly pozorovány ve změně aktuální intenzity bolesti ve 12. týdnu a průměrné intenzity bolesti v 6. a 12. týdnu, nikoli však v nejhorší intenzitě bolesti v intervenční skupině. V intervenční skupině došlo po 12 týdnech k výraznému zlepšení postižení.

Otázky a myšlenky

Ačkoli se tyto výsledky zdají být slibné, musíme uznat, že tyto rozdíly pozorované v intervenční skupině nejsou dostatečné, aby byly klinicky relevantní, protože nepřekročily MCID. Vzhledem k tomu, že MCID nebyly překročeny, nemůžeme říci, že běh je účinnou léčbou ve srovnání s kontrolou na čekacím seznamu u chronické LBP, ale současná studie potvrzuje bezpečnost intervence. Bylo zaznamenáno pouze devět méně závažných nežádoucích účinků, přičemž pouze jeden záznam se týkal nárůstu LBP.

Zlepšení v rámci skupiny jsou slibná a další studie by mohly navázat na tuto RCT a zlepšit současné intervence běhu a chůze. Mohly by být intervence pod dohledem při běhu k řešení chronické LBP lepší? Také jiné intenzity, objemy a míry progrese by mohly potenciálně vést k většímu (klinicky relevantnímu?) zlepšení. Pokračování!

Musíme zdůraznit některé potenciálně důležité rozdíly na počátku mezi intervenční a kontrolní skupinou. Při sledování aktuální, průměrné a nejhorší intenzity bolesti podle VAS se mezi skupinami objevují poměrně velké rozdíly. Na začátku studie byla zaznamenána obvyklá úroveň fyzické aktivity účastníků a i zde existovaly velké rozdíly mezi osobami v obou skupinách. Všechny ostatní základní proměnné byly na začátku RCT srovnatelné. Osoby zařazené do kontrolní skupiny vykazovaly vyšší úroveň výchozí bolesti ve všech třech podkategoriích. Dalo by se předpokládat, že regrese k průměru bude v této skupině více přítomna vzhledem k vysokým výchozím výsledkům. Přesto právě intervenční skupina vykázala výrazné snížení bolesti ve srovnání s kontrolní skupinou.

Přestože intervence neprobíhala pod dohledem a pacient mohl při dosažení určité úrovně postupovat, účastníci v průběhu týdnů zlepšili svůj výkon v uběhnuté vzdálenosti, jak je vidět na grafu. Účastníci dobře dodržovali tréninkový protokol a nedošlo k žádnému úbytku, což je však částečně způsobeno výběrovým řízením, které pravděpodobně vedlo k náboru osob motivovaných k účasti na běžeckém tréninkovém programu pro zlepšení jejich LBP.

Mluv se mnou jako s nerdem

Přestože jsme získali několik důležitých poznatků, nenechme se zatím unést. Musíme také uznat, že současná zjištění by neměla být přeceňována. Rozdíl pod 20 bodů na 100bodové stupnici VAS a snížení pod 6 bodů na 100bodové stupnici se zdají být zanedbatelné. Mám tendenci přikládat současným výsledkům větší význam při změně způsobu uvažování o LBP a doufám, že podpoří posun od přílišné opatrnosti a ochrany páteře k jejímu postupnému zatěžování s důvěrou. Bezpečnost intervence a absence případů, kdy by účastníci intervenci vynechali, zřejmě naznačují, že ji účastníci dobře snášeli. To by mělo být základem pro další výzkum, který by měl dát smysl pozorovanému snížení bolesti a postižení. Současnou studii můžeme brát jako příklad postupného zvyšování zátěže u těchto pacientů a vyřešení problému vnímání běhu jako nebezpečného u lidí trpících chronickou LBP.

Analýzy respondentů by mohly odhalit podskupiny účastníků, kteří pravděpodobně reagují odlišně, vzhledem k tomu, že intervaly spolehlivosti naznačují, že někteří účastníci dosáhli MCID. Protože však účastníci mohli zvládat své LBP jako obvykle, nebylo možné kontrolovat, zda zlepšení způsobily jiné léčebné postupy nebo jejich kombinace. Námět k zamyšlení pro budoucí zkoušky! Musíme také myslet na možnost, že lidé postižení nižší intenzitou bolesti se budou potenciálně ochotněji účastnit cvičebních testů, zatímco lidé s vyšší intenzitou bolesti a postižením mohou být odrazeni.

Závěrečné zprávy

Současná studie zkoumala účinnost a bezpečnost běhu při řešení chronických bolestí hlavy u dospělých ve věku 18-45 let. I přes absenci klinicky relevantních účinků by bylo zajímavé dále zkoumat tréninkový protokol bez dohledu, který dosahuje takového jasného snížení bolesti a postižení v rámci skupiny. Potvrdila se bezpečnost a vysoká míra dodržování školících protokolů ukázala jejich proveditelnost. To by mohlo naznačovat, že existuje potenciál pro intervenci běhu v boji proti chronické LBP. Tato studie zatím pouze potvrzuje, že u osob účastnících se takového běžeckého programu nedochází ke zhoršení chronické LBP. Budoucí studie mohou zkoumat jiné mody provádění intervence.

Odkaz

Neason C, Samanna CL, Tagliaferri SD, Belavý DL, Bowe SJ, Clarkson MJ, Craige EA, Gollan R, Main LC, Miller CT, Mitchell UH, Mundell NL, Scott D, Tait JL, Vincent GE, Owen PJ. Běh je přijatelný a účinný u dospělých s nespecifickou chronickou bolestí zad: randomizovaná kontrolovaná studie ASTEROID. Br J Sports Med. 2024 Oct 7:bjsports-2024-108245. doi: 10.1136/bjsports-2024-108245. Epub před tiskem. PMID: 39375007.