Úvod

Opožděný nástup svalové bolesti (DOMS) je dobře známý jev, který se objevuje po (silovém) tréninku. Předpokládá se, že vzniká v důsledku lokálního poškození svalů způsobeného cvičením a následného lokálního zánětu. Přestože DOMS je dočasný stav, může negativně ovlivnit trénink, účast na aktivitách a může odradit ostatní od tréninku a cvičení. V důsledku lokální zánětlivé reakce, která vzniká v důsledku mikrodestrukce ve svalech vyvolané cvičením, se uvolňují prozánětlivé cytokiny, zvyšuje se citlivost periferních nervových zakončení, což vede k bolesti. 

Neurodynamické mobilizace byly rozsáhle studovány u stavů souvisejících s nervovou soustavou ( Lascurain-Aguirrebeña et al. 2024) a zjistilo se, že zvyšuje axonální transport v nervu a okolních tkáních, což usnadňuje distribuci lokálních zánětlivých mediátorů. Tímto zlepšeným axonálním transportem lze regulovat lokální zánětlivou reakci. Vzhledem k tomu, že DOMS vede k lokální zánětlivé reakci způsobené místním intraneurálním edémem, autoři této studie předpokládali, že intervence pomocí neurodynamických mobilizací může zlepšit axonální transport a podpořit synaptickou plasticitu, a tím snížit zánět periferních nervů a následně i bolest způsobenou DOMS. Proto byly zkoumány preventivní účinky neurodynamických mobilizací na DOMS. 

Metody

V Turecku byla provedena prospektivní jednoslepá randomizovaná placebem kontrolovaná studie. Do studie byli zařazeni mladí, netrénovaní, zdraví, ale sedavě žijící muži ve věku 20 až 32 let. Podle doporučení American College of Sports Medicine byl sedavý způsob života definován jako fyzická aktivita trvající méně než 30 minut po dobu pěti dnů v týdnu. 

Studie byla rozdělena do tří fází: 

1. Fáze 1: 
   1. Základní sběr údajů o svalové bolestivosti, prahu bolesti (PPT) a testu skoku na jedné noze na vzdálenost jako testu svalové funkce. Byly odebrány vzorky krve.
   2. Během tří týdnů bylo provedeno devět neurodynamických mobilizací nebo neurodynamických mobilizací s placebem. Při každém tréninku byly provedeny tři série po 10 opakováních s dvouminutovými přestávkami mezi sériemi. 
2. Fáze 2:
   1. Po třídenní přestávce začala 2. fáze opakováním odběru krevních vzorků a údajů o svalové bolestivosti a funkci a PPT.
   2. Účastníci z intervenční skupiny a placebové skupiny se pak zúčastnili cvičením vyvolaného poškození svalů (EIMD). na dynamometru. 
   3. Bezprostředně po excentrickém cvičení byla všechna měření zopakována.
3. Ve 3. fázi byly odebrány všechny krevní vzorky a provedena měření svalové bolestivosti a funkce a PPT po 24, 48 a 72 hodinách po protokolu EIMD.

V intervenční skupině neurodynamická mobilizace byla prováděna tak, že účastníci leželi na nedominantních stranách. Terapeut stál za účastníkem, horní část nohy byla uvedena do kolenní flexe a podepřena s kyčlí v neutrální poloze. Poté byla noha natažena v kyčelním kloubu, dokud účastník neohlásil bolest nebo bolest. Tato napínací poloha byla udržována po dobu 3 sekund. V každé sérii byly provedeny 3 série po 10 opakováních s dvouminutovými přestávkami mezi sériemi.

Placebo skupina podstoupila mírně modifikovanou neurodynamickou mobilizaci ve stejné poloze na boku. Postup byl proveden podobně, pouze při něm nebyla provedena flexe v koleni. 

Na stránkách protokol o poškození svalů způsobeném cvičením se skládal z 30 sérií po 10 excentrických kontrakcích, které byly prováděny pro dominantní čtyřhlavý sval stehenní při 30° za sekundu v rozmezí 35° až 95° flexe. Účastníci měli za úkol co nejsilněji natahovat nohu, jako by kopali do míče (pro extenzory kolenního kloubu), a bránit se pohybu nahoru od stroje (pro flexory kolenního kloubu).

Byly shromážděny následující výsledky:

• Bolestivost svalů na vizuální analogové stupnici 0-100 při chůzi ze schodů.
• Práh bolesti (PPT), měřený 5 cm proximálně od horního okraje pately. Byl použit digitální tlakoměr. 
• Svalová funkce byla kvantifikována pomocí testu skoku na jednu nohu na vzdálenost, a to v průměru na 3 pokusy.
• Byly odebrány vzorky krve a analyzovány na biomarkery poškození svalů (kreatinkináza (CK) a laktátdehydrogenáza (LDH)) a zánětu (tumor nekrotizující faktor alfa (TNF-a) a lidský interleukin-6 (IL-6)).

Výsledky

Do analýzy bylo zařazeno 34 dospělých, kteří byli rovnoměrně randomizováni do intervenční skupiny, která dostávala neurodynamickou mobilizaci, nebo do skupiny s placebem. Jejich základní charakteristiky neodhalily žádné demografické rozdíly mezi skupinami.

Za účelem studia preventivních účinků neurodynamických mobilizací na DOMS autoři porovnávali obě skupiny po protokolu poškození svalů vyvolaném cvičením. U výsledku bolestivost svalů byl pozorován významný vliv času a skupiny. Bolestivost svalů dosáhla vrcholu po 24 hodinách od ukončení cvičebního protokolu. Ve skupině s placebem se po 24 hodinách objevila větší bolestivost svalů (+47 %) ve srovnání se skupinou s intervencí (+60 %). Stejný preventivní účinek neurodynamické mobilizace na DOMS byl zjištěn po 48 a 72 hodinách. 

Také u prahu bolesti (PPT) byl po cvičebním protokolu pozorován významný vliv čas x skupina. PPT dosáhl nejnižší hodnoty 24 hodin po protokolu poškození svalů vyvolaném cvičením u obou skupin. Neurodynamické mobilizace však měly i preventivní účinek na DOMS. v intervenční skupině. Ve skupině s placebem došlo k většímu poklesu PPT (-52 %) než u intervenční skupiny (-20 %) ve srovnání s výchozím stavem. Intervenční skupina měla signifikantně vyšší PPT po 24, 48 a 72 hodinách od protokolu poškození svalů vyvolaného cvičením. Kromě toho se intervenční skupina vrátila k výchozí hodnotě PPT po 72 hodinách od ukončení cvičebního protokolu, zatímco skupina s placebem se k výchozí hodnotě PPT ještě nevrátila. 

U výsledku svalové funkce se rovněž projevil významný vliv času a skupiny. V obou skupinách bylo skóre nejnižší bezprostředně po protokolu poškození svalů vyvolaném cvičením, avšak skóre bylo nižší ve skupině s placebem (-41 %) ve srovnání se skupinou s intervencí (-18 %). Intervenční skupina také dosahovala lepších výsledků před cvičebním protokolem (po neurodynamickém mobilizačním protokolu) ve srovnání s placebovou skupinou, kde nebyl na počátku žádný rozdíl. Je pozoruhodné, že intervenční skupina se vrátila k výchozí svalové funkci již 24 hodin po protokolu o poškození svalů vyvolaném cvičením ve srovnání se skupinou s placebem, kde to trvalo 72 hodin. 

Účinky na markery zánětu prokázaly významnou interakci mezi časem a skupinou pro IL-6 a pouze významný časový účinek pro TNF-a. Ihned po ukončení cvičebního protokolu dosáhl IL-6 svého maxima a TNF-a svého maxima ve 24 hodinách. U obou skupin došlo ke zvýšení IL-6 a TNF-a, ale pokud jde o hodnoty IL-6, intervenční skupina zaznamenala menší zvýšení (+53 % oproti +90 %) bezprostředně po ukončení cvičebního protokolu. Hodnoty IL-6 se v intervenční skupině vrátily na výchozí hodnoty po 48 hodinách, zatímco ve skupině s placebem tomu tak nebylo ani po 72 hodinách. 

Markery poškození svalů nevykazovaly žádný významný vliv skupiny x času, byl pozorován pouze vliv času. Významný rozdíl mezi skupinami byl zjištěn pouze u koncentrací CK v 0 h a 24 h.

Otázky a myšlenky

Preventivní účinek neurodynamické mobilizace na DOMS byl částečně podpořen výsledky této studie. Zatímco funkční svalový test, test svalové bolestivosti a práh bolestivého tlaku se mezi oběma skupinami výrazně lišily, pouze biomarker IL-6 podpořil klinické nálezy. V případě TNF-a, CK a LDH nebyly mezi skupinami zjištěny žádné významné rozdíly. CK a LDH jsou sice biomarkery poškození svalů, ale nesouvisejí výhradně s odbouráváním svalů. Například lidé s hypotyreózou mohou také vykazovat zvýšené hladiny CK v krevním séru ( Hemavathi et al. 2016).

DOMS také není výhradně známkou poškození svalů, protože zahrnuje také zánětlivou reakci sekundárně vyvolanou lokálními mikrotraumaty ve svalech. Tato lokální zánětlivá reakce spouští kaskádu účinků, při níž dochází k lokálnímu edému a senzibilizaci lokálních nervových zakončení, což přispívá k prožívání bolesti ( Peake et al. 2017).

Tato studie jako první zkoumala potenciální ochranné účinky neurodynamických mobilizací na DOMS a odhalila zajímavé poznatky týkající se potenciální role strategií zaměřených na nervový systém. Vzhledem k tomu, že dochází k senzibilizaci nervových zakončení, může vliv neurodynamických mobilizací na DOMS vysvětlit pozorovanou modulaci bolesti.

Podle mého názoru může být využití neurodynamických mobilizací jako preventivní strategie pro snížení nežádoucích účinků, jako je DOMS, zajímavou cestou, jak povzbudit starší a méně zkušené lidi k účasti na přiměřeně dávkovaném cvičení. Ačkoli je třeba provést další výzkum, aby se potvrdily současné výsledky a zlepšila omezení tohoto článku, 

Bylo by poučné zjistit, jaká dávka je potřebná ke snížení DOMS. V této studii bylo provedeno celkem 9 sezení. Vzhledem k tomu, že byly provedeny pouze 3 série po 10x 3sekundových opakováních s dvouminutovými přestávkami mezi sériemi, může se jednat o účinný nástroj ke snížení DOMS. Je však nutné před zahájením intenzivního tréninku provést několik týdnů těchto neurodynamických mobilizačních sezení? Může být kombinace těchto neurodynamických mobilizací na začátku tréninku pro některé osoby, které mají s posilováním menší zkušenosti, dostatečná, nebo by se měla odložit na určitou dobu po absolvování těchto mobilizací? Lze ji považovat za strategii před tréninkem? Mnoho otázek však zůstává nezodpovězeno, což je u první studie na toto téma normální.

Mluv se mnou jako s nerdem

Protokol této experimentální studie byl zpětně zaregistrován, ale nebyly uvedeny žádné důvody. Registr studie poukázal na to, že ve studii bylo provedeno několik úprav, například bylo odstraněno hodnocení ROM. Kromě toho nebyl specifikován žádný primární výsledek a více výsledků bylo analyzováno bez použití Bonferroniho korekce. To celkově omezuje studii při vyvozování pevných závěrů, přestože byl použit randomizovaný kontrolovaný design. Budoucí studie by měly tato zjištění dále zkoumat. 

Omezením je absence zaslepeného hodnotitele výsledků. Na základě informací uvedených ve studii, NEBYL zapojen plně zaslepený hodnotitel výsledků. Zaslepeni byli pouze účastníci, protože studie byla provedena jako randomizovaná, jednoslepá studie. Zatímco účastníci byli zaslepeni, pokud jde o jejich zařazení do skupiny, výzkumník, který hodnocení prováděl, zaslepen nebyl. To znamená, že výzkumníci, kteří měřili výsledky (bolestivost svalů, PPT, funkce svalů, krevní vzorky atd.), věděli, do které skupiny každý účastník patří. Tento nedostatek zaslepení hodnotitele výsledků představuje významný potenciál zkreslení.

Je třeba poznamenat, že se jednalo o mladou, ale sedavě žijící populaci a že tyto výsledky nelze přímo převést na jiné, sportovněji založené nebo starší populace. Stejně tak bolestivost svalů vyvolaná cvičením je experimentálně vyvolaná forma DOMS, která nemusí plně kopírovat DOMS, k němuž dochází v přirozených podmínkách. To by mohlo omezit použitelnost výsledků v reálném světě.

Zatímco preventivní účinek neurodynamických mobilizací na DOMS byl podpořen pouze částečně, vliv na skok na jedné noze do dálky je poměrně jednoznačný. U intervenční skupiny, která podstoupila neurodynamickou mobilizaci, došlo k menšímu poklesu výkonu v testu skoku na jedné noze do dálky. Autoři se domnívají, že jejich intervence má mechanismus, který moduluje poškození svalů a zánětlivé reakce vyvolané DOMS. 

Závěrečné zprávy

Tato studie zkoumala preventivní účinky neurodynamických mobilizací femorálního nervu na DOMS. Intervence byla aplikována po dobu tří týdnů před poškozením svalů vyvolaným cvičením a porovnávána s placebem. Intervence měla pozitivní účinky na snížení svalové bolestivosti, zvýšení prahu bolesti (PPT), zlepšení svalové funkce a snížení hladiny interleukinu-6 (IL-6), ale neprokázala preventivní účinky na jiné parametry poškození svalů a zánětu. To naznačuje, že neurodynamické mobilizace mohou pomoci zmírnit příznaky zánětu a poškození svalů a zkrátit dobu zotavení po DOMS, ale je zapotřebí dalšího výzkumu s většími a různorodými skupinami.

Odkaz

Sozlu U, Basar S, Semsi R, Akaras E, Sepici Dincel A. Preventivní účinek neurodynamické mobilizační techniky na opožděný nástup svalové bolesti: randomizovaná, jednoslepá, placebem kontrolovaná studie. BMC Musculoskelet Disord. 2025 May 10;26(1):464. doi: 10.1186/s12891-025-08723-8. PMID: 40349018; PMCID: PMC12066041.