Ellen Vandyck
Vedoucí výzkumu
Předchozí studie ukázaly, že u pacientů s bolestmi krku se často vyskytují změněné vzorce svalové aktivace a problémy s koordinací mezi kontrakcí povrchových a hlubokých svalů ohýbače krku. Tyto změny se nyní projevují i na krčních extenzorových svalech, což může mít následně vliv na každodenní fungování krku. Trénink hlubokých flexorů má příznivé účinky na snížení bolesti a postižení a na zvýšení rozsahu pohybu (ROM) a posturální vytrvalosti. V tomto světle bylo provedeno posílení hlubokých extenzorů krku, protože se předpokládá, že přináší podobné zlepšení. Studie se zabývaly prováděním posilování hlubokých svalů krku a globálních cvičení pro extenzory krku. Není však jasné, zda je trénink hlubokých extenzorů krku účinnější ve srovnání s globálním tréninkem extenzorů. Cílem této studie bylo proto prozkoumat účinky tréninku dolních hlubokých extenzorů krku ve srovnání s globálními extenčními cviky na postižení a bolest.
Za účelem prozkoumání účinků specifického tréninku dolních hlubokých extenzorů krku ve srovnání s obecným cvičením extenzorů krku na bolest a postižení byla provedena dvouramenná RCT. Do studie byly zařazeny dospělé ženy, které udávaly mírnou až středně silnou chronickou idiopatickou bolest šíje trvající nejméně 3 měsíce. Mírná až středně silná bolest krku byla definována jako intenzita bolesti na stupnici VAS mezi 30 a 50/100. Každý účastník měl špatný výkon (<250 s) v testu odolnosti extenzorů krku.
Pacienti zařazení do šestitýdenního cvičebního programu byli pod dohledem jednou týdně a dvakrát týdně prováděli domácí cvičení. Tato sezení trvala v průměru 20-25 minut. V obou skupinách byly provedeny 2 izometrické cviky a 1 koncentricko-excentrický cvik. V jedné skupině byl trénink dolních hlubokých extenzorů krku prováděn s přikládáním odporu na oblouk obratle C4 a ve druhé skupině byly obecné extenzory krku zaměřeny na přikládání odporu na týl. Izometrické cviky byly prováděny ve 3 sériích po 6 opakováních po 6 sekundách, přičemž mezi jednotlivými opakováními byl 6 sekundový odpočinek a mezi sériemi byla 1-2 minutová přestávka. Koncentricko-excentrické cvičení bylo opakováno ve 3 sériích po 10 opakováních s 2-3 sekundami v koncentrické i excentrické fázi. Účastníci byli požádáni, aby při všech cvičeních vyvíjeli maximální úsilí bez bolesti.
Níže vidíte detaily z tréninku dolních hlubokých extenzorů krku s tlakem na oblouk obratle C4.
Při programu globálního protažení krku byl kladen odpor na týl.
Primárním sledovaným parametrem byl index postižení šíje (NDI), který se pohybuje v rozmezí 0-50, přičemž vyšší skóre znamená větší postižení šíje. Změna o 8,5 bodu byla dříve označena za klinicky významnou. To bylo měřeno na začátku, bezprostředně po šestitýdenní intervenci a o šest měsíců později.
Do studie bylo zařazeno 46 pacientů s bolestmi krku, kteří byli rovnoměrně rozděleni do skupiny provádějící trénink dolních hlubokých extenzorů krku nebo do skupiny provádějící trénink globálních extenzorů krku. Analýza zjistila významný hlavní vliv času. V porovnání s výchozím stavem došlo u obou skupin ke zlepšení NDI. Mezi skupinami nebyl zjištěn žádný významný rozdíl. Průměrné snížení ve skupině, která prováděla trénink dolních hlubokých extenzorů krku, bylo -6,09 (-7,75 až -4,42) bezprostředně po šestitýdenní intervenci. Průměrný rozdíl ve skupině s celkovým cvičením krku dosáhl ve stejném časovém bodě hodnoty -4,73 (-6,57 až -2,91). Po 6 měsících byl tento rozdíl v obou skupinách stále statisticky významný: - 4,74 (-6,50 až -2,97) a -4,47 (-6,41 až -2,53) ve skupinách s hlubokým krčním a globálním krčním tréninkem.
Tento přehled nezjistil žádné rozdíly mezi programem zaměřeným na posilování dolních hlubokých krčních extenzorů a programem zaměřeným obecněji na extenzory krku. V obou skupinách však došlo ke zlepšení v průběhu studie a dokonce i po 6 měsících. Tato zlepšení nepřesáhla minimální klinicky významný rozdíl 8,5 bodu, a nebyla tedy klinicky relevantní. Výsledky však poskytují slibný pohled na význam posilování šíje u osob s chronickou bolestí šíje nespecifického původu. Důležité je vzít v úvahu skutečnost, že k dosažení těchto zlepšení bylo zapotřebí pouze 6 týdnů. Co kdyby program trval o týden nebo dva déle? Bohužel nebyla zahrnuta žádná skutečná kontrolní skupina. Tyto výsledky mohly být ovlivněny placebo/kontextovými efekty. Proto by bylo zajímavé porovnat tyto dva přístupy se skupinou, která nic nedělá.
V posledních letech se hodně píše o posilování hlubokých krčních flexorů. Tato studie zjistila zlepšení v obou skupinách v průběhu studie, ale při porovnání hlubokých extenzorů s obecným programem extenzorů krku nebyl zjištěn žádný významný rozdíl. Důležité je, že rozdíly v obou skupinách nepřesáhly minimální významný rozdíl. Vzhledem ke krátkému časovému období a pozorovanému snížení invalidity však může být cenným nástrojem pro vaši rehabilitaci.
Podle mého názoru se tak otevírá široká škála možností, které můžete využít při rehabilitaci chronických bolestí krční páteře. Možná, že někdo, kdo má potíže s bolestmi krku souvisejícími s držením těla, bude mít větší prospěch z kombinované intervence zaměřené na hluboké krční flexory, aby se upravilo protrahované držení hlavy, a posílení extenzorů krku, aby se zlepšilo držení těla vsedě. Rozhodně si nemyslím, že existuje dobré a špatné držení těla, ale spíše to, že existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o trvalé držení těla.
Autoři se odvolávají na špatný výkon v testu výdrže extenzorů krku, který byl kratší než 250 s. V citovaném odkazu však není zmíněn výkonnostní test, takže zůstává nejasné, jak byl účastník vyšetřen, aby měl špatný výkon v testu odolnosti extenzorů krku. Proto bohužel nelze doporučit jeho použití v klinické praxi. Tento požadavek na zařazení považuji za relevantní, protože lidé se slabostí ve směru extenze krku budou mít pravděpodobně prospěch z intervence zaměřené na posílení extenzorových svalů. U osob s dostatečnou vytrvalostí se pravděpodobně projeví menší zlepšení během šestitýdenního programu posilování extenzorů.
Při pohledu na sekundární výsledky je zřejmé, že pozorované zlepšení v rámci skupiny se rozšířilo i na tyto výsledky. V obou skupinách došlo k významnému zlepšení intenzity bolesti, ROM a lokální i vzdálené hyperalgezie. Také v uvolněné poloze byl u obou skupin pozorován větší krční úhel, což ukazuje na vzpřímenější polohu krku. Krční úhel byl vypočítán pomocí přímky vedené od tragu ucha k 7. krčnímu obratli podél vodorovné roviny. Důležité je, že vlastní vnímání prospěchu měřené pomocí globálního hodnocení změny (GROC) vykazuje významné a klinicky relevantní zlepšení v obou skupinách.
Trénink dolních hlubokých extenzorů krku není účinnější než globální program posilování krku u žen s chronickou bolestí krku. Oba přístupy jsou účinné při snižování postižení krku měřeného na základě NDI po 6 týdnech a 6 měsících, ale tato snížení jsou pod hranicí minimálně významných rozdílů. Výsledky však mohou být slibné, protože byly pozorovány u populace s chronickou bolestí šíje již po 6 týdnech minimalistické intervence. Jedno sezení pod dohledem se 3 cviky a 2 domácí cvičení po dobu 6 týdnů trvala vždy 20-25 minut. Pacienti navíc dosáhli zlepšení ve všech sekundárních výsledcích a po 6 týdnech měli klinicky relevantní vlastní vnímání zlepšení. Může to být tedy dosažitelné, relevantní pro vašeho pacienta a slibné pro budoucí výzkum!
Stáhněte si tento domácí cvičební program ZDARMA pro své pacienty trpící bolestmi hlavy. Stačí si ji vytisknout a předat jim ji, aby mohli tato cvičení provádět doma.