Ellen Vandyck
Vedoucí výzkumu
Vedlejším účinkem ruptury ACL je riziko vzniku časné osteoartrózy (OA). Webster a Hewett nezjistili žádný rozdíl v tomto riziku při použití různých strategií léčby natržení ACL. Předpokládá se, že na koleno mohou působit zvýšené síly způsobené svalovou nerovnováhou a/nebo slabostí. Slabost kvadricepsů je považována za hlavní příčinu vzniku a progrese OA. Méně je známo o vlivu síly kyčelních svalů na progresi OA. Rotační síla byla v této studii zvláště zajímavá, protože se předpokládá, že ovlivňuje postavení kolene ve frontální rovině (varus/valgus). Proto byla zkoumána síla kyčelního kloubu po rekonstrukci ACL a její souvislost s příznaky, výkonností a strukturálními změnami chrupavky.
Údaje z této studie byly získány z kohortové studie Culvenora a kol. 2015, kteří zjišťovali faktory spojené s OA kolene u osob, které podstoupily rekonstrukci ACL. Zjistili zvýšené riziko u kolen po rekonstrukci ACL ve srovnání s kontralaterálním zdravým kolenem. Po rekonstrukci ACL byl postižen zejména patelofemorální kloub. Proto se tato studie zajímala o rotační sílu svalů kyčelního kloubu, protože ta může ovlivnit varus a valgus kolene a následně i napětí v patelofemorálním kloubu.
Síla rotace v kyčli byla hodnocena pomocí ručního dynamometru jeden rok po rekonstrukci ACL. Hodnocení se provádělo v poloze vleže na zádech s neutrální kyčlí a s kolenem ohnutým do 90°. Síla byla hodnocena třikrát a pro každou končetinu byla získána maximální hodnota. Tyto hodnoty byly vynásobeny pákovým ramenem a normalizovány na tělesnou hmotnost.
Dále byla hodnocena funkční výkonnost pomocí jednoduchého skoku na vzdálenost, trojitého křížového skoku, skoku do strany a stoupání na jedné noze.
Po 1 a 5 letech po rekonstrukci ACL účastníci vyplnili dotazník KOOS (Knee Injury and Osteoarthritis Outcome Score). Byla také získána subškála KOOS-Patellofemorální (KOOS-PF). Získali také snímky MRI, které popisovaly defekty chrupavky v patelofemorálním a tibiofemorálním kompartmentu.
Základní vyšetření absolvovalo celkem 111 účastníků a 74 z nich dokončilo pětileté sledování. Byl zjištěn malý rozdíl 0,05 Nm/kg v síle vnější rotace kyčle mezi končetinou rekonstruovanou ACL a kontralaterální končetinou.
Nižší síla vnější rotace kyčelního kloubu po rekonstrukci ACL byla spojena s horšími symptomy po pěti letech, měřeno skóre KOOS a KOOS-PF. Nižší síla vnitřní rotace byla spojena pouze s horšími symptomy měřenými pomocí skóre KOOS-PF po 5 letech.
Lepší síla ve vnitřní a zevní rotaci byla spojena s lepšími výsledky ve všech funkčních testech po 1 a 5 letech. Jedinou výjimkou byla absence vztahu mezi silou vnitřní rotace v kyčli a skokem na vzdálenost v 5 letech.
Zdá se, že po rekonstrukci ACL nebyla zjištěna žádná souvislost mezi silou vnitřní nebo vnější rotace kyčle a lézemi chrupavky v patelofemorálním nebo tibiofemorálním kompartmentu po jednom roce. Pravděpodobnost zhoršení tibiofemorální chrupavky se však snížila s větší silou vnější rotace kyčle. Každé zvýšení síly vnější rotace kyčelního kloubu o 0,1 Nm/kg bylo spojeno s 0,61krát nižším rizikem zhoršení stavu chrupavky.
Bylo snížení síly důsledkem nedostatečné rehabilitace, nebo účastníci během sledování snížili úroveň své sportovní účasti? Zkreslovali silový trénink kolenních svalů, ale nevěnovali příliš pozornosti proximálnějším svalům? Všechny otázky, které z této studie vyplývají.
Každé zlepšení síly v zevní rotaci kyčelního kloubu o 0,1 Nm/kg bylo spojeno s 0,61násobným snížením výskytu poškození chrupavky. To však nebylo spojeno s radiografickou osteoartrózou po pěti letech. To však může znamenat, že rotátorové svaly kyčelního kloubu mohou působit jako důležitá ochrana proti poškození chrupavky.
Údaje této studie byly získány z longitudinální kohortové studie, která hodnotila funkční, symptomatické a strukturální výsledky po rekonstrukci ACL. V této studii proto nebyla vypočtena velikost vzorku ani nebyla zahrnuta kontrolní skupina. Vzhledem k pozorovacímu charakteru studie nemůžeme vyvodit závěr, v jakém směru se účinek projevuje. Nemůžeme také říci, že nižší síla byla příčinou horšího skóre KOOS, protože asociace nevypovídá nic o příčině. Kromě toho nelze určit vliv dalších proměnných, protože studie nekontrolovala zavádějící faktory.
Zdá se, že nižší síla zevní rotace kyčelního kloubu v jednom roce po rekonstrukci ACL je spojena s horšími funkčními výsledky při pětiletém sledování. Zjištěný rozdíl však pravděpodobně nebyl klinicky významný.
Další odkaz
Neriskujte, že přehlédnete potenciální varovné signály nebo že budete běžce léčit na základě nesprávné diagnózy! Tento webinář vám zabrání dopustit se stejných chyb, jakých se dopouští mnoho terapeutů!