Ellen Vandyck
Vedoucí výzkumu
U chronické bolesti dolní části zad (CLBP) byly provedeny studie svalových změn, konkrétně zkoumající sílu kyčelních svalů. Některé studie zjistily, že pacienti s CLBP mají slabost kyčelních svalů, zatímco jiné nikoli. Metody používané k měření svalové síly se značně lišily. Ačkoli se vyšetření CLBP často zaměřují na abduktory kyčelního kloubu, je důležité si uvědomit, že abduktory, extenzory a vnější rotátory kyčelního kloubu pracují společně na vytváření dynamické stability kyčelního kloubu a je třeba vzít v úvahu i jejich interakce s antagonistickými svaly. Posouzení jiných svalů kyčlí než abduktorů je zásadní pro určení stability bederní páteře u osob s CLBP. Jedním z důležitých synergistů pro bederní extenzi je sval hýžďový. Znalost toho, které svaly jsou u těchto pacientů slabší, je zásadní pro navržení úspěšné léčby založené na cvičení. Cílem této studie proto bylo porovnat sílu abduktorů, adduktorů, extenzorů a zevních a vnitřních rotátorů kyčle u dospělých pacientů s nespecifickou CLBP se zdravými osobami. Dále bylo zkoumáno, zda existuje souvislost mezi silou kyčelních svalů a příznivými výsledky v jednoduchých klinických testech, jako je Trendelenburgův test a test Step-Down.
Do této průřezové studie bylo zařazeno 40 účastníků s nespecifickou CLBP. Nedosahovali minimální úrovně aerobní aktivity 150 minut týdně a neprováděli žádný typ silového tréninku. CLBP byla definována jako bolest dolní části zad trvající minimálně 12 týdnů. Kontrolní skupinu tvořili lidé bez bolesti dolní části zad, kolen a kyčlí.
Při vstupním vyšetření byl vyplněn dotazník Roland Morris Disability Questionnaire, bolest byla hodnocena na číselné škále a pomocí dynamometru byla měřena izometrická síla abduktorů, adduktorů, extenzorů a vnitřních a vnějších rotátorů kyčelního kloubu. Analyzován byl průměr dvou 4sekundových maximálních izometrických kontrakcí.
Trendelenburgova metoda byla provedena a hodnocena vizuálně ze zadního pohledu, jak je popsáno na obrázku níže.
Test Step-Down byl proveden podle obrázku níže.
Do studie bylo zařazeno 80 účastníků, z nichž 40 mělo CLBP a 40 bylo zdravých. Většina účastníků byly ženy a bylo jim v průměru 32 let. Jejich normální BMI byl 24 kg/m2. Skupina s CLBP měla průměrnou intenzitu bolesti 6/10 podle NRS a trpěla CLBP přibližně 21 měsíců.
Hodnocení síly ukázalo statisticky významný rozdíl v hodnotách síly u následujících svalových skupin:
Zdravé osoby měly u všech hodnot větší svalovou sílu. V Trendelenburgově testu a testu Step-Down se však nelišily. Nebyla zjištěna ani souvislost mezi těmito testy a silou kyčelních svalů.
Proč Trendelenburgův test a test Step-Down nesouvisely se silou kyčelních svalů? Studie Kendalla a kol. z roku 2010 již ukázala, že síla abduktorů kyčlí špatně souvisí s velikostí poklesu pánve při statickém Trendelenburgově testu a chůzi u kontrol a osob s LBP. Navrhli, že síla abduktorů kyčle nemusí být primárním faktorem ovlivňujícím stabilitu pánve, a uvedli, že statický Trendelenburgův test má jako měřítko funkce abduktorů kyčle omezenou použitelnost. Studie Pizola a kol. toto tvrzení zřejmě potvrzuje.
V pozdější studii téže výzkumné skupiny se nezdálo, že by přidání cviků na posílení kyčlí k programu cvičení na kontrolu motoriky zlepšilo klinické výsledky u osob s nespecifickou bolestí dolní části zad. To potvrzuje zjištění, že bychom se možná neměli tolik soustředit na stabilizaci kyčle, ale spíše bychom se měli zaměřit na její postupné posilování.
Lidé trpící CLBP měli relativně vysokou míru bolesti (6/10), a to po dobu téměř dvou let. V porovnání se zdravými účastníky, kteří netrpěli žádnou bolestí, měli nižší sílu kyčlí. Design této studie nám umožňuje tento rozdíl pouze objektivizovat, ale protože je měřen v jednom časovém okamžiku, nevíme, zda se síla snížila v důsledku bolesti, nebo zda bolest snížila sílu v průběhu CLBP.
Přestože zdravá skupina měla sedavé zaměstnání, považovala se na svůj věk za zdravou. Byli schopni se účastnit běžných denních činností, které se považují za běžné pro jejich věk. Zajímavé je, že tato podskupina měla normální BMI, což u lidí s chronickou bolestí zad nebývá vždy pravidlem.
Cílem této studie bylo zjistit, zda tyto funkční testy mohou sloužit jako praktické ukazatele svalové síly u pacientů s CLBP a usnadnit tak jednodušší hodnocení v klinickém prostředí. Vzhledem k tomu, že tyto asociace nejsou prokázány, mohou se poskytovatelé zdravotní péče při hodnocení CLBP zaměřit na jiné relevantní aspekty. Je třeba poznamenat, že síla kyčelních svalů u pacientů s CLBP byla nižší, a proto se doporučuje ji u této populace objektivizovat.
Další odkazy
5 naprosto zásadních lekcí se na univerzitě nenaučíte nic, co by vám pomohlo zlepšit péči o pacienty s bolestmi zad. okamžitě bez zaplacení jediného centu