Výzkum
Cvičení
Květen 1, 2023
Cervikovestibulární cvičení u dospělých s lehkým traumatickým poraněním mozku
Úvod
Otřes mozku nebo lehké traumatické poranění mozku může vést k dlouhodobým příznakům somatického, kognitivního a emočního původu. Tyto příznaky mohou mít negativní dopad na každodenní fungování a účast ve sportu. Předpokládá se, že příznaky jsou důsledkem poranění centrálního nervového systému, ale mohou být komplikovány problémy s krční páteří a/nebo vestibulárním ústrojím. Jednou ze základních terapií, jak potvrzují pokyny pro klinickou praxi od Quatman-Yatese et al. a systematický přehled od Langevina et al. z roku 2020, je program aerobního cvičení řízeného symptomy (SLAE).
"Aerobní trénink je spojen s rychlejším odezněním příznaků a rychlostí návratu ke sportu, stejně jako se zlepšením neurologického zotavení, pokud je používán samostatně nebo ve spojení s dalšími terapiemi aktivní rehabilitace specifickými pro postižení." - Quatman-Yates et al. (2020)
Aerobní trénink řízený symptomy se řídí symptomy, přičemž zhoršení symptomů nad mírnou úroveň by mělo vést k ukončení cvičení, zatímco absence zhoršení symptomů může být důvodem pro zvýšení intenzity a trvání cvičení. Již dříve bylo prokázáno, že je účinný mezi navrhovanými terapiemi po otřesu mozku. Protože však některé menší RCT prokázaly, že cervikovestibulární rehabilitace může zkrátit dobu návratu ke sportu, chtěli autoři této studie prozkoumat její přidanou hodnotu v kombinaci s aerobním tréninkem vedeným symptomy.
Metody
Do studie byli zařazeni dospělí, kteří utrpěli otřes mozku. Diagnostika otřesu mozku vycházela z konsenzuálního prohlášení o otřesech mozku při sportu z 5. mezinárodní konference v Berlíně.
Do studie mohli být zařazeni účastníci, kteří v posledních třech až dvanácti týdnech utrpěli lehké poranění mozku v důsledku otřesu mozku a měli příznaky závratí, bolesti šíje a/nebo hlavy, které začaly 72 hodin nebo méně po úrazu. Museli mít alespoň jednu abnormalitu při fyzikálním vyšetření krční páteře (např. citlivost nebo křeč, bolest při segmentálním testování nebo snížená pohyblivost), při hodnocení vestibulárního aparátu (např. Dix Hallpikeův test nebo test vestibulo-okulárního reflexu [VOR]) nebo při hodnocení oční motoriky (např. konvergence, hladké pronásledování nebo sakády).
Dále museli mít alespoň jeden z následujících kognitivních příznaků, které začaly 72 hodin nebo méně po úrazu:
- pocit zpomalení,
- cítím se jako v mlze,
- ''necítím se dobře,''
- potíže se soustředěním,
- potíže se zapamatováním,
- zmatek
Během šesti týdnů absolvovali účastníci osm léčebných sezení pod dohledem týmu fyzioterapeutů, kineziologů a neuropsychologů. Tato sezení zahrnovala aerobní cvičení pod vedením symptomů v kontrolní skupině. Experimentální skupina prováděla stejná aerobní cvičení pod vedením symptomů, ale s přidáním cervikovestibulárních cvičení. Obě skupiny dostaly doporučení pokračovat ve cvičení po 6 týdnech tréninku pod dohledem.
Přesné složky rehabilitace byly na uvážení ošetřujícího terapeuta a vycházely z výsledků vstupního hodnocení. V kontrolní skupině vedl sezení kineziolog, zatímco v experimentální skupině vedli sezení dva fyzioterapeuti.
Primárním výsledkem byla škála postkontrakčních příznaků (PCSS). Jedná se o spolehlivý a platný nástroj pro vyhodnocení symptomů, které sportovci sami uvádějí, u sportovců se známým nebo podezřelým otřesem mozku. PCSS vytváří skóre závažnosti z celkového počtu 132 bodů a používá se ke stratifikaci pacientů s otřesem mozku do symptomatických a asymptomatických skupin. Vyšší skóre představuje závažnější příznaky. Tento dotazník byl vyplněn ve 3., 6., 12. a 26. týdnu.
Výsledky
Do studie bylo zařazeno celkem šedesát účastníků, kteří byli rovnoměrně rozděleni do kontrolní nebo intervenční skupiny. Na začátku studie byly podobné.
Výsledky ukázaly, že obě skupiny se zlepšily od výchozího stavu po 6., 12. a 26. týden. Mezi skupinami nebyly zjištěny žádné významné rozdíly. Zlepšení PCSS je uvedeno v následující tabulce. Zlepšení značně přesáhlo minimální zjistitelnou změnu (MDC) 12,3 bodu PCSS.
Otázky a myšlenky
Na základě výsledků se celkové skóre PCSS zlepšilo v obou skupinách v týdnech 6, 12 a 26. Mezi skupinami nebyl zjištěn žádný významný rozdíl. To znamená, že se zlepšila kontrolní skupina provádějící aerobní cvičení pod vedením symptomů a intervenční skupina, která se rovněž účastnila aerobního programu a cervikovestibulárních cvičení. Zdá se tedy, že doplnění cervikovestibulárních cvičení by nemělo být hlavním cílem. Základem léčby je účast na aerobním cvičebním programu, který se řídí příznaky pacienta.
Vzhledem k tomu, že obě skupiny dosáhly výrazného zlepšení nad minimální detekovatelnou změnu 12 bodů v PCSS, aerobní cvičební program pravděpodobně dokázal zlepšit symptomy nad klinicky relevantní hranici. To je v souladu s dalšími výzkumy zaměřenými na účinky aerobního cvičení.
Když se podíváme na sekundární výsledné ukazatele, zjistíme, že klinicky relevantní zlepšení primárního výsledku (PCSS) bylo zaznamenáno také v indexu postižení šíje, inventáři postižení bolesti hlavy, inventáři závratí, NPRS bolesti šíje a hlavy a GROC. I zde došlo ke zlepšení u obou skupin.
Jediné rozdíly mezi skupinami byly pozorovány v objektivních měřeních rozsahu pohybu krční páteře, bolesti krčních segmentů C0-C4, testu flexe a rotace a testu impulzů hlavy. Tyto rozdíly byly ve prospěch experimentální skupiny, která prováděla cervikovestibulární cvičení nad aerobním cvičebním programem. Vestibulo-okulomotorický screening a vestibulo-okulární reflex se rovněž zlepšily pouze v intervenční skupině. Tato zlepšení se však neodrazila v subjektivních výsledcích hodnocených pacientem.
V této studii se léčba prováděla individuálně, což znamená, že se neprováděla standardizovaná cvičení. Léčba se řídila výsledky základního hodnocení. To je výhoda, protože to lépe kopíruje skutečnou praxi.
Mluv se mnou jako s nerdem
PCSS byl vyhodnocen z hlediska vnitřní konzistence a bylo zjištěno, že má střední spolehlivost r = 0,65 v intervalu 5,8 dne. Vzhledem k tomu, že mezi jednotlivými měřeními byl odstup více než tří týdnů, mohlo to mít vliv na výsledky. Jelikož se však výsledky zlepšily v tak velké míře, je nepravděpodobné, že by tyto rozdíly neodrážely skutečné změny.
Účastníci kontrolní skupiny dostávali častěji souběžná opatření ve srovnání s účastníky intervenční skupiny. Měli také vyšší symptomatologii a četnost příznaků.
Vzhledem k tomu, že se studie opírala o výsledky pacientů a nepoužívala specializované vybavení, jsou výsledky použitelné ve fyzioterapeutické praxi. Doporučil bych omezit počet dotazníků, které má pacient vyplnit, pouze na primární výsledek této studie. Pro výpočet síly a velikosti vzorku byl použit PCSS. Vzhledem k tomu, že váš pacient s utrpěným otřesem mozku má pravděpodobně potíže se soustředěním, doporučuji, abyste základní hodnocení příliš nekomplikovali.
Zprávy, které si můžete odnést domů
Aerobní cvičení vedené podle příznaků je vhodnou léčbou po otřesu mozku. Pokud pacient trpí bolestí krku a má nedostatečný rozsah pohybu, může být užitečné přidat cervikovestibulární cvičení. Přidání cervikovestibulárních cvičení však nevedlo k většímu zlepšení primárního výsledku PCSS. Výsledky této zkoušky lze na základě zjištění vašeho základního hodnocení použít v praxi, a to případ od případu.
Odkaz
Langevin P, Frémont P, Fait P, Dubé MO, Bertrand-Charette M, Roy JS. Cervikovestibulární rehabilitace u dospělých s lehkým traumatickým poraněním mozku: Randomizovaná klinická studie. J Neurotrauma. 2022 Apr;39(7-8):487-496. doi: 10.1089/neu.2021.0508. PMID: 35102743. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35102743/
Další odkazy
100% BEZPLATNÝ DOMÁCÍ CVIČEBNÍ PROGRAM PROTI BOLESTI HLAVY
Stáhněte si tento domácí cvičební program ZDARMA pro své pacienty trpící bolestmi hlavy. Stačí si ji vytisknout a předat jim ji, aby mohli tato cvičení provádět doma.
