Fyzioterapie migrény | Hodnocení a léčba

Úvod a epidemiologie

Slovo "migréna" pochází z řeckého slova "hemikrania", které bylo posléze přeloženo do latiny jako "hemigranea", což bylo nakonec přeloženo do francouzštiny jako "migréna". Migréna je charakterizována pulzující bolestí na jedné straně hlavy, jedná se o středně silnou až silnou bolest hlavy.
Záchvaty migrény jsou složité mozkové procesy, které často trvají několik hodin až několik dní. Nejčastěji se vyskytují migrény bez aury (75 % případů).
Kromě toho se u mnoha lidí objevují příznaky, jako je nevolnost nebo nevolnost, a také zvýšená citlivost na světlo nebo zvuk.
Migrénou trpí přibližně každá pátá žena a každý patnáctý muž, což z ní činí velmi rozšířené onemocnění. Obvykle se začíná v rané dospělosti.

Epidemiologie

Stovner a kol. (2007) zjistili celoživotní prevalenci migrény ve výši 14 %. Migrény se vyskytují asi třikrát častěji u žen než u mužů. První příhody často začínají během puberty a prevalence se zvyšuje až do věku 35-39 let, než začne klesat, zejména po menopauze(Lipton et al. 2007).  Kromě toho je po bolestech zad na druhém místě z hlediska počtu let, které lidé stráví v životě s postižením.

Pokud se podíváme na současnou prevalenci různých forem bolestí hlavy, zjistíme, že nejčastější formou bolesti hlavy v dospělé populaci na celém světě je TTH se střední prevalencí 42 %, následovaná migrénou s 11 %(Stovner et al. (2007). Následující graf ukazuje současnou prevalenci různých forem bolestí hlavy v různých věkových kategoriích(Stovner et al. (2007):

Následující obrázek ukazuje výskyt bolestí hlavy na různých kontinentech světa:

Klinický obraz a vyšetření

ICD-H III definuje následující kritéria pro diagnózu migrény bez aury:

Recidivující porucha bolesti hlavy projevující se záchvaty trvajícími 4 až 72 hodin. Typickými znaky bolesti hlavy jsou jednostranná lokalizace, pulzující charakter, střední nebo silná intenzita, zhoršení při běžné fyzické aktivitě a spojení s nevolností a/nebo fotofobií a fonofobií.

Diagnostická kritéria:

A. Alespoň pět útoků1 splňujících kritéria B-D

B. Záchvaty bolesti hlavy trvající 4 až 72 hodin (neléčené nebo neúspěšně léčené)2;3

C. Bolest hlavy má alespoň dvě z následujících čtyř charakteristik:

1. jednostranné umístění:

1. pulzující kvalita
2. střední nebo silná intenzita bolesti
3. zhoršení při běžné fyzické aktivitě (např. chůze nebo chůze po schodech) nebo vyhýbání se této aktivitě.

2. Během bolesti hlavy alespoň jeden z následujících bodů:

1. 1. nevolnost a/nebo zvracení
   2. fotofobie a fonofobie

Migrény s aurou jsou definovány takto:

Opakující se záchvaty jednostranných plně reverzibilních zrakových, senzorických nebo jiných příznaků centrálního nervového systému trvající několik minut, které se obvykle rozvíjejí postupně a po nichž obvykle následuje bolest hlavy a související příznaky migrény.

Diagnostická kritéria:

A. Alespoň dva útoky splňující kritéria B a CB. Jeden nebo více z následujících plně reverzibilních příznaků aury:

1. vizuální
2. smyslové
3. řeč a/nebo jazyk
4. motor
5. mozkový kmen
6. sítnice

C. Alespoň tři z následujících šesti charakteristik:

1. alespoň jeden příznak aury se šíří postupně po dobu ≥ 5 minut.
2. dva nebo více příznaků aury se objeví po sobě.
3. každý jednotlivý příznak aury trvá 5 až 60 minut1.
4. alespoň jeden příznak aury je jednostranný2
5. alespoň jeden příznak aury je pozitivní3
6. aura je doprovázena bolestí hlavy nebo po ní následuje do 60 minut.

D. Není lépe vysvětleno jinou diagnózou ICHD-3.

Zkouška

Ve srovnání se zdravými kontrolami se migrenikové liší v provokačních testech i v testech výdrže na krku.
Pro srovnání, Szikszay et al. (2019) provedli systematický přehled a metaanalýzu rozdílů mezi postižením MSK u migreniků a zdravých lidí.
Doporučují zahrnout testování omezeného krčního ROM včetně testu flexe a rotace, polohy hlavy vpřed a prahu tlakové bolesti.

Cílem provokačních testů je obnovit pacientovi známou bolest. Tímto způsobem můžete potvrdit lokalizaci nocicepce v krčních strukturách, která případně vede k přenesené bolesti do hlavy. Zatímco provokační testování CGH lze provádět technikami uvedenými v následující záložce, fenomén přenesené bolesti hlavy u tenzního typu bolesti hlavy a migrény lze vyprovokovat Watsonovým testem:

Ačkoli nejsou uvedeny žádné jasné hraniční hodnoty, doba výkonu může napovědět o vytrvalosti ohýbačů krku:

Rozsah pohybu horní krční páteře ve směru rotace lze spolehlivě a přesně posoudit pomocí testu flexe-rotace(Hall et al. 2010a, Ogince et al. 2007, Hall et al 2010b). Tento test - pokud je pozitivní - vám může naznačit omezenou rotaci na segmentech C1/C2. Naopak hypomobilita na C0/C1 nebo C2/C3 může vést k tomuto omezení rotace na C1/C2.V případě pozitivního testu je tedy třeba ještě provést posouzení meziobratlové pohyblivosti všech horních krčních segmentů, abychom našli dysfunkční segment.

100% zdarma bolesti hlavy Home cvičební program

• • Název*
• • E-mail*

Léčba

V přehledu a metaanalýze Luedtkeho a kol. (2016) bylo zjištěno, že dílčí analýzy různých fyzioterapeutických intervencí ukázaly, že aerobní cvičení a kombinace fyzických a psychologických intervencí byly účinné pro zkrácení doby trvání migrenózních záchvatů; nebyly však k dispozici žádné studie, které by využívaly manuální terapii, terapii spoušťových bodů nebo silový trénink. Ve svém systematickém přehledu a metaanalýze Lemmens et al. (2019) potvrzují, že aerobní cvičení zřejmě dokáže snížit frekvenci migrény s průměrným snížením o 0,6 ± 0,3 migrenózních dnů/měsíc. Krøll et al. (2018) zkoumali účinky aerobního cvičení u migreniků se současnou TTH a bolestí krku a zjistili, žecvičení snižuje frekvenci migrény, intenzitu bolesti a dobu trvání před a po intervenci. Ve srovnání s kontrolní skupinou však výsledky nedosáhly významnosti.

V případě, že je výdrž krku snížená, můžete vyzkoušet následující cvičební program:

Odkazy

Hall, T., Briffa, K., Hopper, D., & Robinson, K. (2010). Dlouhodobá stabilita a minimální detekovatelná změna testu krční flexe-rotace. journal of orthopaedic & sports physical therapy, 40(4), 225-229.

Hall, T. M., Briffa, K., Hopper, D., & Robinson, K. (2010). Srovnávací analýza a diagnostická přesnost testu krční flexe a rotace. The journal of headache and pain, 11(5), 391-397.

Krøll, L. S., Hammarlund, C. S., Linde, M., Gard, G., & Jensen, R. H. (2018). Účinky aerobního cvičení u osob s migrénou a současně existujícími bolestmi hlavy tenzního typu a bolestmi šíje. Randomizovaná, kontrolovaná klinická studie. Cephalalgia, 38(12), 1805-1816.

Lemmens, J., De Pauw, J., Van Soom, T., Michiels, S., Versijpt, J., Van Breda, E., ... & De Hertogh, W. (2019). Vliv aerobního cvičení na počet migrenózních dnů, trvání a intenzitu bolesti u migrény: systematický přehled literatury a metaanalýza. The journal of headache and pain, 20(1), 1-9.

Lipton, R. B., Bigal, M. E., Diamond, M., Freitag, F., Reed, M. L., & Stewart, W. F. (2007). Prevalence migrény, zátěž onemocněním a potřeba preventivní léčby. Neurologie, 68(5), 343-349.

Luedtke, K., Allers, A., Schulte, L. H., & May, A. (2016). Účinnost intervencí používaných fyzioterapeuty u pacientů s bolestmi hlavy a migrénou - systematický přehled a metaanalýza. Cephalalgia, 36(5), 474-492.

Ogince, M., Hall, T., Robinson, K., & Blackmore, A. M. (2007). Diagnostická validita testu krční flexe a rotace u cervikogenní bolesti hlavy související s C1/2. Manuální terapie, 12(3), 256-262.

Olesen, J. (2018). Mezinárodní klasifikace bolestí hlavy. The Lancet Neurology, 17(5), 396-397.

Stovner, L. J., Hagen, K., Jensen, R., Katsarava, Z., Lipton, R. B., Scher, A. I., ... & Zwart, J. A. (2007). Globální zátěž bolestí hlavy: dokumentace výskytu bolestí hlavy a postižení ve světě. Cephalalgia, 27(3), 193-210.

Szikszay, T. M., Hoenick, S., von Korn, K., Meise, R., Schwarz, A., Starke, W., & Luedtke, K. (2019). Které vyšetřovací testy odhalí rozdíly v postižení krčního pohybového aparátu u osob s migrénou? Systematický přehled a metaanalýza. Physical therapy, 99(5), 549-569.