• Bolest za čéškou nebo v jejím okolí vyzařující do celého kolena

Profil pacienta

• Žena > muž nebo žena = muž
• 15-25 let
• Žádné trauma v historii

Patofyziologie

Mechanická nociceptivní bolest s částečnou zánětlivou složkou v akutní fázi. Žádná jednoznačná příčina. Podráždění způsobené více mechanickými faktory, které způsobují trvalou zátěž patelofemorální oblasti. Zvýšená zátěž patelofemorálního kloubu může způsobit mikrotrauma povrchu chrupavky vedoucí k degeneraci. Poškození chrupavky však není přímým příznakem PFPS. V historii obvykle dochází k prudkému nárůstu aktivity/zatížení.

Kurz

Zdlouhavý kurz. 60 % pacientů se syndromem patelofemorální bolesti má symptomy po 1 roce sledování a 40 % po 6 letech sledování.

Historie

Obvykle krátká anamnéza - pacienti mají tendenci ignorovat časné příznaky a vyhýbat se konzultaci se zdravotníkem. Terapie začíná ihned po návštěvě praktického lékaře. Někteří pacienti uvádějí úraz (zlomenina čéšky, operace ACL, poškození vazů). Obvykle nedochází k žádnému traumatu. Pacienti pravidelně cvičí.

• Místní
• Difuzní
• Intenzivní
• Hluboká bolest
• Pocit nestability/poddajnosti

Fyzikální vyšetření

Inspekce
Nesouosost: Špatná osa chodidla a/nebo kolene, rozdíl v délce nohy, rozdíl ve vývoji čtyřhlavého svalu vedle sebe.

Funkční hodnocení
Dřepy; sezení na patách; step-up

Aktivní zkouška
Možná slabost kvadricepsů, abduktorů kyčle a zevních rotátorů

Pasivní zkouška
Možné omezení PROM pately; možná kontrakce m. gastrocnemius, omezená ROM kyčle a pohyblivost bederní páteře.  

Diferenciální diagnostika

1. Artritida kolenního kloubu
2. Léze vazů
3. Poškození menisku
4. Osteofyty
5. Doporučená bolest kyčle nebo bederní páteře

Strategie

Edukace pacientů, pasivní modifikace symptomů, aktivní cvičení pro kyčelní a kolenní svaly.

Intervence

Pasivní: Páska, NSAID pomáhají v akutní fázi, Vzdělávání pacientů, Vložky do bot

Aktivní: Řešení biomechaniky dolní končetiny, posilování kvadricepsů, posilování abduktorů kyčlí, protahování hamstringů/gastrocnemiusů, trénink chůze.

1. Boling, M. a kol., Genderové rozdíly ve výskytu a prevalenci syndromu patelofemorální bolesti. Scand J Med Sci Sports, 2010. 20(5): p. 725-30.
2. Heintjes, E. a kol., Farmakoterapie syndromu patelofemorální bolesti. Cochrane Database Syst Rev, 2004(3): p. CD003470.
3. Peterson, W., Das femoropatellare Schmerzsyndrom, in Orthopädische Praxis, A. Ellermann, Editor. 2010, Medizinisch Literarische Verlagsgesellschaft MBH: Uelzen.
4. Piva, S.R., et al., Prediktory bolesti a funkčních výsledků po rehabilitaci u pacientů se syndromem patelofemorální bolesti. J Rehabil Med, 2009. 41(8): p. 604-12.
5. Grelsamer, R.P. a J.R. Klein, Biomechanika patelofemorálního kloubu. J Orthop Sports Phys Ther, 1998. 28(5): p. 286-98.
6. Clijsen, R., J. Fuchs a J. Taeymans, Effectiveness of Exercise Therapy in Treatment of Patients With Patellofemoral Pain Syndrome: Systematický přehled a metaanalýza. Phys Ther, 2014.
7. Klipstein, A. a A. Bodnar, [Femoropatelární bolestivý syndrom - konzervativní terapeutické možnosti]. Ther Umsch, 1996. 53(10): p. 745-51.
8. Crossley, K., et al., Patelární tejpování: je klinický úspěch podložen vědeckými důkazy? Man Ther, 2000. 5(3): p. 142-50.
9. Rixe, J.A. a kol., Přehled léčby syndromu patelofemorální bolesti. Phys Sportsmed, 2013. 41(3): p. 19-28.
10. Böhni, U., Seiten aus dem Handbuch Manuelle Medizin. S.12-15, Theorie des Reizsummenprinzip am WDR-Neuron (Ikeda 2003, Sandkühler 2003). 28.10.2011,Thieme Verlag.