• Migréna, odvozená z řeckého "hemikrania", se vyznačuje pulzující bolestí na jedné straně hlavy.
• Záchvaty trvají několik hodin až dní a často je doprovází nevolnost a citlivost na světlo nebo zvuk.
• Prevalence: 1 z 5 žen, 1 z 15 mužů, typický nástup v rané dospělosti.

• Migrenózní bolest hlavy bez aury: opakující se záchvaty trvající 4 až 72 hodin, jednostranná pulzující bolest, střední až silná intenzita, zhoršující se běžnou fyzickou aktivitou, spojená s nauzeou, fotofobií a fonofobií.
• Migréna s aurou: opakující se záchvaty s jednostrannými plně reverzibilními zrakovými, senzorickými nebo CNS příznaky, po nichž následuje bolest hlavy.
• Vyšetření zahrnuje provokační test, test vytrvalosti krku a posouzení krčního ROM.

• Dílčí analýzy fyzioterapeutických intervencí ukazují účinnost aerobního cvičení a kombinovaných fyzikálně-psychologických intervencí při zkracování doby trvání záchvatů migrény.
• Aerobní cvičení snižuje frekvenci a trvání migrény.
• Cvičení na vytrvalost šíje může být prospěšné pro snížení frekvence a intenzity migrény.

Hall, T., Briffa, K., Hopper, D., & Robinson, K. (2010). Dlouhodobá stabilita a minimální detekovatelná změna testu krční flexe-rotace. journal of orthopaedic & sports physical therapy, 40(4), 225-229.

Hall, T. M., Briffa, K., Hopper, D., & Robinson, K. (2010). Srovnávací analýza a diagnostická přesnost testu krční flexe a rotace. The journal of headache and pain, 11(5), 391-397.

Krøll, L. S., Hammarlund, C. S., Linde, M., Gard, G., & Jensen, R. H. (2018). Účinky aerobního cvičení u osob s migrénou a současně existujícími bolestmi hlavy tenzního typu a bolestmi šíje. Randomizovaná, kontrolovaná klinická studie. Cephalalgia, 38(12), 1805-1816.

Lemmens, J., De Pauw, J., Van Soom, T., Michiels, S., Versijpt, J., Van Breda, E., ... & De Hertogh, W. (2019). Vliv aerobního cvičení na počet migrenózních dnů, trvání a intenzitu bolesti u migrény: systematický přehled literatury a metaanalýza. The journal of headache and pain, 20(1), 1-9.

Lipton, R. B., Bigal, M. E., Diamond, M., Freitag, F., Reed, M. L., & Stewart, W. F. (2007). Prevalence migrény, zátěž onemocněním a potřeba preventivní léčby. Neurologie, 68(5), 343-349.

Luedtke, K., Allers, A., Schulte, L. H., & May, A. (2016). Účinnost intervencí používaných fyzioterapeuty u pacientů s bolestmi hlavy a migrénou - systematický přehled a metaanalýza. Cephalalgia, 36(5), 474-492.

Ogince, M., Hall, T., Robinson, K., & Blackmore, A. M. (2007). Diagnostická validita testu krční flexe a rotace u cervikogenní bolesti hlavy související s C1/2. Manuální terapie, 12(3), 256-262.

Olesen, J. (2018). Mezinárodní klasifikace bolestí hlavy. The Lancet Neurology, 17(5), 396-397.

Stovner, L. J., Hagen, K., Jensen, R., Katsarava, Z., Lipton, R. B., Scher, A. I., ... & Zwart, J. A. (2007). Globální zátěž bolestí hlavy: dokumentace výskytu bolestí hlavy a postižení ve světě. Cephalalgia, 27(3), 193-210.

Szikszay, T. M., Hoenick, S., von Korn, K., Meise, R., Schwarz, A., Starke, W., & Luedtke, K. (2019). Které vyšetřovací testy odhalí rozdíly v postižení krčního pohybového aparátu u osob s migrénou? Systematický přehled a metaanalýza. Physical therapy, 99(5), 549-569.