Obecně se může objevit na kterékoli části hlavy.
Časté: čelní, retroorbitální, týlní, spánkové.

Profil pacienta

• Ženy > muži
• Všechny věkové kategorie
• 15-20 % všech recidivujících bolestí hlavy je cervikogenních.

Patofyziologie

Spouštěč

• Stres
• Trvalá poloha (spánek, sezení)
• Pohyby do bolestivého směru: např. rotace a extenze.

Příčina

• Dysfunkce krční páteře
• Konvergence nervů N. Trigeminus a míšních nervů horních segmentů krční páteře. Dráždění struktur inervovaných prvními třemi krčními míšními nervy (svaly, ploténky, obratlové tepny, vnitřní krkavice, fasety).
• Přesná identifikace postižené struktury způsobující bolest hlavy není možná kvůli těsné blízkosti trojklanného nervu.
• V etiologii mohou hrát významnou roli přispívající faktory: Narušený spánek, stres, psychologické faktory, strava, alergie atd.

Mechanismy bolesti

• Mechanická nocicepce: Závislost na pohybu, specifický směr, charakteristika zapnuto/vypnuto
• Ischemická nocicepce: Bolest vyvolaná při dlouhodobém statickém držení těla
• Maladaptivní centrální senzibilizace: Přispívající faktory ovlivňující vnímání bolesti
• Výkon motoru: Změna svalového tonu a pohybu

Kurz

Nástupu bolesti hlavy předchází bolest krku. Délka bolestivého období se pohybuje od několika hodin až po několik dní. Zlepšení příznaků do 3 měsíců po ukončení léčby. Střední až dobrá účinnost

Historie

Anamnéza je různá (obvykle dlouhá), v anamnéze úraz hlavy a páteře (WAD, pád)4, bolest krku předcházející bolesti hlavy, pacient popisuje posturální zátěž při ADL, ale často nepopíše konkrétní spouštěč (< 50 %), jiné shodné typy bolesti hlavy, bolest se postupně zhoršovala + další (migréně podobné) příznaky.

• Jednostranná/oboustranná s dominantní stranou: bolest se nemění na obě strany
• Sžíravé, pulzující, pulzující
• Úzký pás kolem hlavy
• Omezený ROM v C-páteři: zejména vysoká krční rotace
• Vyzařující bolest: přenesená bolest
• Neostrá střelba
• Středně těžká až těžká
• Začíná na krku
• Může mít příznaky podobné migréně: nevolnost, světloplachost, závratě atd.

Fyzikální vyšetření

Inspekce
Kraniocervikální úhel (linie od trnového výběžku C7 k tragu uší) je <51° (normální): Ø 44,5 % u symptomatické populace (± 2,3 SD)

Aktivní zkouška
Kvalitativní i kvantitativní hodnocení pohybu

Funkční hodnocení
Pacient je schopen předvést provokující pohyby

Speciální testování

Neurologické
žádné abnormální nálezy

Pasivní zkouška
PPIVM a PPAVM C0-C2: lokální ztuhlost při rotaci/extenzi centrálně a laterálně; možný ochranný svalový spasmus až k CTJ

Další testování
CCFT, koordinace očí a hlavy

Diferenciální diagnostika

1. Bolest hlavy tenzního typu
2. Migréna
3. Meningitida
4. Kraniální arteritida
5. Subarachnoidální krvácení
6. Nádor
7. Zlom

Strategie

Začněte s edukací pacientů. Manuální zásahy v oblasti C-páteře, nácvik motorické kontroly, protahování a posilování krčních svalů a odstranění faktorů, které k tomu přispívají.Cíl: Snížení bolesti, zlepšení funkcí, přizpůsobení ADL a odstranění možných přispívajících faktorů.

Intervence

Pacient musí pochopit spouštěč a zdroj bolesti, aby porozuměl své situaci a strategii léčby.

Snížení přispívajících faktorů: Úpravy životního stylu

Stres: Relaxační cvičení, vytrvalostní trénink 3-4x týdně jako součást koníčku

Spánek: Sledování spánkových cyklů a jejich přizpůsobení: dostatečný počet hodin, pravidelný režim.

Ergonomie práce: Přizpůsobení pracovního místa a každodenních úkolů

Strava: Konzultace s dietologem za účelem úpravy stravovacích návyků.

Mobilizace / manipulace s C/T páteří

Cvičení na hluboké ohýbače krku, obecné posilování horní čtvrtiny těla, protahování

Deník bolesti hlavy: Získejte individuální náhled na souvislost mezi bolestí hlavy a konkrétními činnostmi.

1. Antonaci, F., Bono, G., & Chimento, P. (2006). Diagnostika cervikogenní bolesti hlavy. J Headache Pain, 7(3), 145-148. doi:10.1007/s10194-006- 0277-3
2. Bogduk, N. (2001). Cervikogenní bolest hlavy: anatomický základ a patofyziologické mechanismy. Curr Pain Headache Rep, 5(4), 382-386.
3. Fredriksen, T. A., Antonaci, F., & Sjaastad, O. (2015). Cervikogenní bolest hlavy: příliš důležitá na to, aby nebyla diagnostikována. J Headache Pain, 16(1), 6. doi:10.1186/1129-2377-16- 6
4. Frese, A., Schilgen, M., Husstedt, I. W., & Evers, S. (2003). [Patofyziologie a klinické projevy cervikogenní bolesti hlavy]. Schmerz, 17(2), 125-130. doi:10.1007/s00482-002- 0194-6
5. Piekarz, H. v. (2011). Zervikogener Kopfschmerz. In P. Westerhuis, R. Wiesner (Eds.), Klinische Muster in der Manuellen Medizin (Vol. 2, pp. 269-279). Stuttgard: Thieme Verlag.
6. Sargent, J. D., Baumel, B., Peters, K., Diamond, S., Saper, J. R., Eisner, L. S.; Solbach, P. (1988). Přerušení migrenózního záchvatu: naproxen sodný proti ergotaminu a kofeinu. Headache, 28(4), 263-266.Stovner, L. J., Zwart, J. A., Hagen, K., Terwindt, G. M., & Pascual, J. (2006). Epidemiologie bolesti hlavy v Evropě. Eur J Neurol, 13(4), 333-345. doi:10.1111/j.1468-1331.2006.01184.x