Bolest kloubů AC

Úvod a epidemiologie
- Klíční kost hraje klíčovou roli při podpírání a mobilizaci horní končetiny, spojuje ji s trupem a chrání podklíčkové cévy a ramenní pletenec.
- Intraartikulární disk mezi klíční kostí a akromionem pomáhá korigovat kostní inkongruence, ale časem může degenerovat.
- Úrazy a artritida jsou častými příčinami bolesti AC kloubu (ACJ), přičemž artritida je často důsledkem neustálého namáhání kloubu, zejména u osob, které opakovaně zvedají břemena nad hlavu.
Diagnostika a klasifikace
- Při screeningu je důležité vyloučit zlomeniny klíční kosti nebo těžkou separaci AC kloubu.
- Separace AC kloubu se klasifikují podle Rockwoodovy klasifikace (I-VI), přičemž stupně I-III se řeší konzervativně a stupně IV-VI chirurgicky.
Klinický obraz
- AC artritida se projevuje postupně se zhoršující bolestí ramene, která se zhoršuje při drobném úrazu nebo namáhavé činnosti.
- Bolest typicky lokalizovaná vpředu nad ramenem nebo směřující do ramene a horní části paže, zhoršující se při činnostech nad hlavou, zvedání závaží a pohybech křížem.
- Běžná je noční bolest, praskání, cvakání, skřípání a pocit zachycení při pohybu ramene; pro diagnózu je důležitá pečlivá anamnéza úrazu nebo zranění.
Zkouška
- Bolestivý oblouk od 170°-180° flexe/abdukce
- Ortopedické testy: Paxinova značka, zkouška smykem AC, zkouška roztažením AC, zkouška pevnosti v tahu AC spojů
- Vyšší validita pro kombinaci testů v klastru, z nichž 2 jsou popsány v literatuře.
Léčba
- Neoperační léčba je první volbou, která zahrnuje klid, změnu aktivity, NSAID, kortikosteroidní injekce a fyzikální terapii.
- Modifikace aktivit je nezbytná pro prevenci opětovného zhoršení příznaků; cílem fyzikální terapie je zlepšit sílu a rozsah pohybu.
- Nejsou jasné důkazy o účinnosti steroidních injekcí; operace se zvažuje v případě závažných přetrvávajících příznaků nereagujících na konzervativní léčbu, přičemž artroskopická operace je stále častější.
Odkazy
Balcik, B. J., Monseau, A. J., & Krantz, W. (2013). Hodnocení a léčba sternoklavikulárních, klavikulárních a akromioklavikulárních poranění. Primární péče: Clinics in Office Practice, 40(4), 911-923.
Buss, D. D., & Watts, J. D. (2003). Akromioklavikulární poranění u vrhačů. Clinics in sports medicine, 22(2), 327-341.
Cadogan, A., McNair, P., Laslett, M., & Hing, W. (2013). Bolest ramene v primární péči: diagnostická přesnost klinických vyšetřovacích testů pro netraumatickou bolest akromioklavikulárního kloubu. BMC Musculoskeletal Disorders, 14, 1-11.
Chaudhury, S., Bavan, L., Rupani, N., Mouyis, K., Kulkarni, R., Rangan, A., & Rees, J. (2018). Léčba bolesti akromioklavikulárního kloubu: přehled. Shoulder & Elbow, 10(1), 4-14.
Girish, G., Lobo, L. G., Jacobson, J. A., Morag, Y., Miller, B., & Jamadar, D. A. (2011). Ultrazvuk ramene: asymptomatické nálezy u mužů. American Journal of Roentgenology, 197(4), W713-W719.
Jordan, L., Kenter, K. a Griffiths, H. (2002). Vztah mezi MRI a klinickými nálezy v akromioklavikulárním kloubu. Skeletální radiologie, 31, 516-521.
Hibberd, E. E., Kerr, Z. Y., Roos, K. G., Djoko, A., & Dompier, T. P. (2016). Epidemiologie podvrtnutí akromioklavikulárního kloubu ve 25 sportech Národní atletické asociace: akademické roky 2009-2010 až 2014-2015. The American Journal of Sports Medicine, 44(10), 2667-2674.
Krill, M. K., Rosas, S., Kwon, K., Dakkak, A., Nwachukwu, B. U., & McCormick, F. (2018). Stručné fyzikální vyšetření založené na důkazech pro diagnostiku patologie akromioklavikulárního kloubu: systematický přehled. The Physician and sportsmedicine, 46(1), 98-104.
Mazzocca, A. D., Arciero, R. A., & Bicos, J. (2007). Hodnocení a léčba poranění akromioklavikulárního kloubu. The American journal of sports medicine, 35(2), 316-329.ISO 690
Menge, T. J., Boykin, R. E., Bushnell, B. D., & Byram, I. R. (2014). Akromioklavikulární osteoartróza: častá příčina bolesti ramene. South Med J, 107(5), 324-9.
Melenevsky, Y., Yablon, C. M., Ramappa, A., & Hochman, M. G. (2011). Poranění klíční kosti a akromioklavikulárního kloubu: přehled zobrazovacích metod, léčby a komplikací. Skeletální radiologie, 40, 831-842.
OSTÖR, A. (2005). Diagnostika a vztah k celkovému zdravotnímu stavu u poruch ramenního kloubu v primární péči. Rheumatol.
Reid, D., Polson, K. a Johnson, L. (2012). Separace akromioklavikulárního kloubu stupně I-III: přehled literatury a vypracování pokynů pro osvědčené postupy. Sportovní medicína, 42, 681-696.
Van der Windt, D. A., Koes, B. W., De Jong, B. A., & Bouter, L. M. (1995). Poruchy ramene v běžné praxi: výskyt, charakteristiky pacientů a léčba. Annals of the rheumatic diseases, 54(12), 959-964.