Úvod

Ačkoli je účinnost odporového tréninku při osteoartróze uznávána u kloubů, jako je koleno a kyčel, mnohem menší pozornost je věnována menším kloubům, jako je ruka. Osteoartróza rukou je u starších osob běžná a může způsobovat příznaky bolesti, ztuhlosti a nedostatku síly, které mohou komplikovat každodenní činnosti. Studie zkoumající osteoartrózu větších kloubů, jako je koleno, poukazují zejména na rezistenční trénink jako na léčbu první volby. Nedávná metaanalýza Goha a kol. (2019) ukázali, že vysoce intenzivní odporový trénink má velkou velikost účinku na snížení bolesti ve srovnání s cvičením s nízkou intenzitou. Bohužel strach ze vzplanutí může bránit tomu, aby se vysoce intenzivní odporový trénink používal jako léčba první volby. Trénink s omezením průtoku krve může sloužit jako alternativa k vysoce intenzivnímu odporovému tréninku, protože cvičení mají nízkou zátěž, ale mohou vést k výraznému nárůstu síly a mohou během tréninku vyvolávat méně bolesti. Důkazů o odporovém tréninku při osteoartróze ruky je málo, a proto byla provedena tato studie proveditelnosti, aby se otevřela cesta pro další výzkum.

Metody

Byla provedena tříramenná randomizovaná zaslepená studie proveditelnosti, která srovnávala poradenství a 6 týdnů tréninku s vysokou intenzitou odporu s poradenstvím a 6 týdny tréninku s omezením průtoku krve s kontrolní skupinou, která dostávala pouze poradenství, u osob s osteoartrózou ruky.

Cvičení, která byla prováděna v obou tréninkových skupinách, byla izometrická cvičení úchopu a stisku a izotonické pohyby extenze a abdukce palce. Skupina s vysoce intenzivním odporovým tréninkem trénovala během prvních dvou týdnů na 60 % maximální dobrovolné kontrakce a během třetího až šestého týdne na 70 %.

Ve skupině s tréninkem s omezením průtoku krve se prováděly stejné cviky, ale s nižší intenzitou 30 % maximální dobrovolné kontrakce v prvních dvou týdnech a 40 % od 3. do 6. týdne. Během tréninku měli účastníci na sobě manžetu na měření krevního tlaku (šířka: 13,5 cm, délka 53 cm) na cvičící paži. Tlak dodávaný do paže byl při každém sezení individualizován a byl nastaven na 50 % arteriální okluze účastníků.

Pokud jde o postup cvičení, obě skupiny, jak skupina s omezením průtoku krve, tak skupina s vysoce intenzivním odporovým tréninkem, prováděly během prvního týdne dvě série každého cviku, během druhého až čtvrtého týdne tři série a během pátého a šestého týdne čtyři série. Účastníci ve skupině s omezením průtoku krve provedli 30 opakování v první sérii a 15 opakování v následujících sériích. Skupina s vysokou intenzitou provedla v každé sérii 10 opakování.

Účastníkům v každé skupině a v kontrolní skupině byly poskytnuty rady prostřednictvím brožury, která pojednávala o definici a příčině osteoartrózy, varovných příznacích, diagnóze a možnostech léčby.

Výsledky

Do studie bylo zařazeno 59 účastníků, kteří byli randomizováni do 3 skupin. Z výsledků vyplývá, že ačkoli se jedná o předběžné výsledky, adherence k léčebným sezením byla dobrá - 78 % ve skupině s vysokou intenzitou a 89 % ve skupině s omezením průtoku krve. Nebyl zjištěn žádný rozdíl v bolesti vyvolané cvičením a úroveň bolesti byla nízká (medián NRS 0/10 v obou skupinách). Počet vzplanutí po léčbě byl nízký a vyskytl se v 1,6 % tréninků ve skupině s omezením průtoku krve a ve 4 % tréninků ve skupině s vysokou intenzitou. Ve skupině s vysoce intenzivním odporovým tréninkem se vyskytla pouze jedna nežádoucí příhoda, kdy jeden účastník odstoupil ze studie po prvním tréninku z důvodu nadměrné bolesti. Ve skupině s omezením průtoku krve nebyla zaznamenána žádná nežádoucí příhoda.

U cvičících skupin bylo zjištěno, že na léčbu reagovalo více účastníků než u kontrolní skupiny, která dostávala pouze rady, i když u skupiny s vysokou intenzitou to nebylo statisticky významné. Respondent byl definován jako:

"pacient, který uvádí zlepšení oproti výchozímu stavu v bolesti nebo funkci ≥ 50 % a absolutní změnu ≥ 2 z 10 bodů (≥ 20 ze 100 bodů pro FIHOA), nebo zlepšení alespoň dvou z následujících kritérií: snížení bolesti ≥ 20 % a absolutní změna ≥ 1 z 10 bodů, funkční zlepšení ≥ 20 % a absolutní změna ≥ 10 ze 100 bodů, zlepšení celkového hodnocení pacienta ≥ 20 % a absolutní změna ≥ 1 z 10 bodů."

Pro výpočet počtu respondentů byl zvolen FIHOA, protože byl vytvořen speciálně pro OA rukou.

Počet osob potřebných k odpovědi na léčbu byl nízký; 2 ve skupině s omezením průtoku krve a 4 ve skupině s vysokou intenzitou. Poměry šancí v následující tabulce ukazují, že ve srovnání s kontrolní skupinou měli lidé větší pravděpodobnost, že budou mít prospěch z cvičení na podporu krevního průtoku, než lidé, kteří mají prospěch pouze z poradenství. Totéž platí pro vysoce intenzivní odporový trénink, i když zde 95% interval spolehlivosti ukazuje, že tento poměr šancí není významný.

Bolest se také zlepšila s klinicky významným rozdílem v obou tréninkových skupinách, ale ne ve skupině, která využívala pouze poradenství. Ve skupině s omezením průtoku krve se bolest zlepšila ve větší míře (-2,3 vs -1,8). Nebylo zjištěno žádné klinicky významné zlepšení, pokud jde o sílu úchopu. Obě tréninkové skupiny se zlepšily přibližně o 10 %. Zlepšení o 20 % bylo v předchozích studiích označeno za klinicky relevantní.

S ohledem na dotazníky byla pouze ve skupině s vysoce intenzivním odporovým tréninkem zaznamenána klinicky relevantní změna ve škále PSFS (Patient Specific Functional Scale), a to v průměru o 2,8 bodu. V dotaznících DASH a FIHOA nebyly zaznamenány žádné významné rozdíly.

Otázky a myšlenky

"Pro výpočet počtu respondentů byl zvolen FIHOA, protože byl vytvořen speciálně pro OA rukou." Zjištění však ukazují, že nedošlo k žádným statisticky významným nálezům, a tedy ani ke klinicky významným změnám FIHOA. Proto zůstává nejasné, jak byl počet respondentů vypočítán.

Tato studie proveditelnosti prokázala významné zlepšení síly stisku, které však nedosáhlo hranice 20 %, jak navrhovaly dřívější studie, aby bylo považováno za klinicky relevantní. Nicméně toto zvýšení síly stisku o 10 % může být slibné, pokud víme, že ho bylo dosaženo za pouhých 6 týdnů u lidí ve věku kolem 70 let. Z demografických údajů vyplynulo, že mají bolesti v průměru 5 až 10 let. Jistě, tato studie nedává jednoznačné odpovědi, protože se jedná pouze o studii proveditelnosti. Přesto dává důležitý směr pro budoucí výzkum a některé zásady mohou být užitečné pro klinickou praxi. Svého pacienta můžete například motivovat informací, že i v této malé studii a u starší populace lze již po 6 týdnech odporového tréninku pro osteoartrózu ruky očekávat 10% nárůst síly stisku, která je pro mnoho starších lidí důležitá v každodenním životě. Spolu s tím lze uvést, že i když bolest existuje po delší dobu, tato studie naznačila, že to nemá vliv na výsledky. Šíření těchto pozitivních zpráv může pomoci motivovat pacienta k odporovému tréninku při osteoartróze rukou.

Mluv se mnou jako s nerdem

Tato studie proveditelnosti byla nahlášena v souladu s pokyny CONSORT a byla předem zaregistrována, jak se patří. K analýze výsledků byla použita metoda intention-to-treat. Hodnotitelé byli zaslepeni ohledně rozdělení do skupin. Účastníci byli rozvrstveni podle výchozí síly stisku, což vedlo ke stejné průměrné síle stisku na počátku ve všech skupinách.

Pokud jde o trénink odporu, předepsaná cvičení se řídila doporučeními American College of Sports Medicine. Tato studie jako první zavedla trénink s omezením průtoku krve do odporového tréninku při osteoartróze ruky u symptomatických osob a ukázala slibné výsledky, které by se měly dále zkoumat.

Velmi slibným aspektem je, že ze studie odstoupili pouze 2 účastníci, jeden z osobních důvodů a druhý kvůli nadměrné bolesti. Výsledky však ukázaly, že bolest vyvolaná cvičením se téměř nevyskytovala a nevedla ke vzplanutí bolesti. Zdá se tedy, že odporový trénink při osteoartróze ruky je proveditelný a nemusí nutně vést ke zvýšení bolesti.

Zprávy, které si můžete odnést domů

Co se můžeme z těchto předběžných výsledků dozvědět? Tato studie nás učí, že se nemusíme bát odporového tréninku při osteoartróze rukou, protože nevede ke zhoršení bolesti a může pomoci snížit bolest u starších osob. Síla úchopu se nezlepšila na klinicky významnou úroveň, ale trénink odporu po delší dobu než 6 týdnů může být potenciálně nezbytný a slibný, protože tato šestitýdenní studie zjistila zlepšení již o 10 %. Omezení průtoku krve a odporový trénink při osteoartróze ruky, který byl u této populace studován poprvé, se zdá být slibný a proveditelný.

Odkaz

Magni, N., McNair, P. a Rice, D. (2022). Šestitýdenní odporový trénink (plus poradenství) vs. pouze poradenství u osteoartrózy rukou: Jednoslepá, randomizovaná, kontrolovaná studie proveditelnosti. Muskuloskeletální věda a praxe, 57, 102491.