Úvod

Velká část osob, které navštíví oddělení urgentního příjmu, je propuštěna domů s doporučením na ambulantní fyzioterapii. Pochopení toho, jak péče po propuštění z pohotovosti ovlivňuje starší dospělé, je zásadní, zejména s ohledem na vyšší riziko zhoršení jejich funkčnosti a opakovaných návštěv. Zatímco role fyzioterapie při zlepšování výsledků u starších dospělých v různých prostředích je uznávána, existuje jen omezený výzkum, který by zkoumal její dopad konkrétně na osoby propuštěné přímo z oddělení urgentního příjmu. Cílem této studie bylo tuto mezeru odstranit.

Metody

Tato retrospektivní kohortová studie byla provedena s cílem zjistit charakteristiky pacientů odeslaných k fyzioterapii po propuštění z oddělení urgentního příjmu. Docházka na doporučenou fyzioterapii byla analyzována a porovnána pro 30denní opakované návštěvy oddělení urgentního příjmu.

Do studie byli zahrnuti senioři ve věku 65 let a více, kteří byli po propuštění z oddělení urgentního příjmu odesláni k ambulantní fyzioterapii. Předmětem zájmu byla návštěvnost těchto pacientů na fyzioterapii a 30denní revize na oddělení urgentního příjmu. Byly porovnány charakteristiky účastníků a neúčastníků.

Prediktory návštěvnosti fyzioterapie byly odvozeny z předchozích poznatků a klinických znalostí autorů. Byla zaznamenána závažnost zdravotního problému, kvůli kterému pacienti přišli na pohotovost (Emergency Severity Index), spolu s komorbiditami (pomocí Charlsonova indexu komorbidity).

• Index naléhavosti se používá pro účely třídění a zařazuje pacienta do jedné z pěti kategorií: stupeň 1 je nejnaléhavější a stupeň 5 je nejméně naléhavý. Úroveň 3 nebo nižší označuje naléhavé potřeby.
• Charlsonův index komorbidity přiřazuje skóre 22 stavům a poté je sečte, aby získal skóre závažnosti rozdělené do 3 stupňů.

Mezi další shromážděné proměnné patřil medián příjmu domácnosti v sousedství, který byl rozdělen do pěti kvantilů (od nejnižšího po nejvyšší příjem) jako parametr socioekonomického statusu, spolu s demografickými údaji pacienta. Níže jsou uvedeny základní diagnózy a v každé kategorii je zobrazeno 5 nejčastějších.

Osoby, které po propuštění z pohotovosti navštěvovaly fyzioterapii, a osoby, které ji nenavštěvovaly, byly vzájemně porovnány. Byla provedena vícerozměrná regresní analýza s cílem určit pravděpodobnost návštěvy ambulantní fyzioterapie po propuštění z pohotovosti a pravděpodobnost opětovné návštěvy pohotovosti během 30 dnů po propuštění.

Výsledky

Analyzován byl rozsáhlý vzorek 1395 starších dospělých, z nichž 1086 bylo možné porovnat. Mezi těmi, kteří po propuštění z pohotovosti navštěvovali nebo nenavštěvovali fyzioterapii, nebyl žádný rozdíl, pokud jde o závažnost jejich naléhavého stavu, ani pokud jde o závažnost jejich komorbidit.

• Index komorbidity: 3,91 u neúčastníků oproti 3,61 u neúčastníků.
• Závažnost mimořádných událostí: 3,01 u neúčastníků oproti 3,05

Téměř každý čtvrtý navštívil pohotovostní oddělení kvůli závratím/vertigu a bolestem zad. Přibližně každý pátý upadl nebo navštívil pohotovostní oddělení kvůli zhoršené pohyblivosti. Patnáct procent z nich mělo problémy s dolními končetinami a dvanáct procent s horními končetinami, kvůli kterým navštívili pohotovost. Šest procent pacientů mělo zranění nebo zdravotní problém, který byl klasifikován jako "jiný", včetně například infekce COVID-19 nebo infekce močových cest.

Více než šedesát procent starších dospělých, kteří byli po propuštění z pohotovosti odesláni na fyzioterapii, se do 30 dnů od propuštění nedostavilo na fyzioterapii. Pouze 548 (39,3 %) pacientů navštívilo fyzioterapeuta na doporučení pohotovostní služby.

U osob, které po propuštění z pohotovosti nenavštívily fyzioterapii, byly nejčastěji diagnostikovány bolesti zad nebo zranění zad (23,7 %) a pády nebo problémy s pohyblivostí (22,5 %).

Lidé, kteří po propuštění z pohotovosti navštěvovali fyzioterapii, tak činili nejčastěji kvůli vertigo/poruchám rovnováhy (53 %) a nejméně kvůli pádům a problémům s pohyblivostí (25 %).

Vícerozměrná regresní analýza ukázala, že prediktory skutečné návštěvy ambulantní fyzioterapie po propuštění z pohotovosti byly věk, příjem v sousedství a primární diagnóza.

• U osob ve věku 90 let a starších byla o 59 % nižší pravděpodobnost, že se v následujícím měsíci po propuštění dostaví do fyzioterapeutické péče, než u osob ve věku 65 až 74 let.
• Lidé spadající do druhého kvintilu příjmu v sousedství měli o 51 % nižší pravděpodobnost, že v následujícím měsíci po propuštění z pohotovosti navštíví fyzioterapii.
• V porovnání s osobami s bolestmi zad (které sloužily jako referenční skupina) měli lidé, kteří upadli, o 43 % nižší pravděpodobnost, že navštíví fyzioterapii, zatímco ti, kteří trpěli vertigo a závratí, měli o 67 % vyšší pravděpodobnost, že po propuštění z pohotovosti navštíví fyzioterapii.

17,6 % pacientů navštívilo pohotovost do 30 dnů, což představuje téměř 1 z 5 pacientů ze zkoumaného vzorku. Pozoruhodné je, že u těch, kteří skutečně navštívili fyzioterapii po prvním propuštění z pohotovosti, byla míra opakovaných návštěv 11,8 % oproti 20 % u těch, kteří se po propuštění z pohotovosti na fyzioterapii nedostavili. U osob, které se nedostavily na fyzioterapii, byla pravděpodobnost návratu na pohotovostní oddělení do 30 dnů 88krát vyšší.

Příjmová situace měla vliv i na míru 30denních revizí. U osob v prvním a druhém kvintilu byla o 66 % vyšší pravděpodobnost, že se do 30 dnů od prvního propuštění znovu dostaví na pohotovostní oddělení.

Otázky a myšlenky

Pravděpodobnost návratu na pohotovostní oddělení do 30 dnů od propuštění byla 88krát vyšší, což znamená, že fyzioterapie hraje v těchto případech důležitou roli. Musíme si uvědomit, že tato čísla nevypovídají o celé situaci. Vrátili se někteří pacienti kvůli vážnému zhoršení příznaků nebo proto, že jsou velmi znepokojeni a nechápou, co se děje? Je možné, že v okamžiku, kdy se vrátili na pohotovost, měli úplně jinou patologii.

Nicméně míra opakovaných návštěv 20 % oproti 11,8 % nám říká něco důležitého. Zejména ti s nízkými příjmy se také častěji vracejí na pohotovost. Důvodem může být nízký příjem, který je často spojen se špatnými zdravotními výsledky a zdravotní gramotností. Tito lidé mohou potřebovat mnoho informací a poučení, aby pochopili, co se v jejich těle děje a proč jsou propuštěni z pohotovosti s návštěvou fyzioterapeuta. Jako fyzioterapeuti můžeme zásadním způsobem přispět ke zvýšení povědomí o těle a zdraví této populace.

Starší dospělí, kteří navštívili pohotovost po pádu, se méně často účastnili fyzioterapie ve srovnání se staršími dospělými s bolestmi zad (referenční kategorie). Vzhledem k tomu, že starší lidé častěji padají a zejména v případě osteoporózy jsou zranitelní, je důležité tuto skutečnost zvážit. Tito lidé by měli být v ideálním případě vyšetřeni fyzioterapeutem, který by měl pracovat na problémech s rovnováhou, omezením pohyblivosti a silou.

Mluv se mnou jako s nerdem

Důležitým omezením této studie je, že údaje byly shromážděny pouze z jednoho zdravotnického zařízení a že osoby, kterým byla poskytnuta péče mimo systém zdravotní péče, nebyly v této databázi zachyceny. Je možné, že tito lidé byli ošetřeni v soukromé péči, protože systém zdravotní péče ve Spojených státech je smíšený systém s veřejnými i soukromými složkami.

Studie zahrnovala převážně bělochy ze středozápadu Ameriky, což omezuje možnost zobecnění na smíšenější populace. Studie však zahrnovala 5 různých příjmových tříd, takže zahrnovala osoby ze všech socioekonomických profilů. Přesto existují velké rozdíly v sazbách pojištění a přístupu ke zdravotní péči.

Závěrečné zprávy

Tato studie ukazuje, že fyzioterapie může hrát zásadní roli v prevenci návratu starších dospělých na pohotovostní oddělení. Jako fyzioterapeuti si však musíme být vědomi faktorů, které mohou pacientům bránit v přístupu k potřebné péči. Lidé postižení vertigo častěji navštěvovali fyzioterapii po propuštění z pohotovosti ve srovnání s těmi, kteří upadli, a mohou být mnohem zranitelnější skupinou. Pouze 39,3 % starších dospělých s doporučením skutečně navštívilo ambulantní fyzioterapii. Ti, kteří se dostavili, měli výrazně nižší šanci (o 88 % nižší pravděpodobnost), že se do 30 dnů vrátí na pohotovostní oddělení.

Odkaz

Ryer SV, Simpson M, Singh M. Návštěva ambulantní fyzikální terapie u starších dospělých po propuštění z pohotovosti byla prediktorem nižšího počtu 30denních opakovaných návštěv - ale demografické faktory ovlivnily návštěvnost. Phys Ther. 2025 Mar 3;105(3):pzae172. doi: 10.1093/ptj/pzae172. PMID: 39588937