Ellen Vandyck
Vedoucí výzkumu
Tato studie zkoumala souvislost mezi trajektoriemi bolesti dolní části zad a nálezy na MRI. K tomu použila údaje ze studie RAINE, mezigenerační studie veřejného zdraví v Austrálii. Předchozí údaje z této studie identifikovaly různé trajektorie bolesti zad u mladých dospělých. Cílem této studie bylo prozkoumat souvislost mezi těmito trajektoriemi a přítomností či nepřítomností nálezů na magnetické rezonanci bederní páteře. Shromážděním údajů od mladých dospělých se studie snažila omezit nález koincidenčních pozitivních nálezů na MRI, protože mladá populace obvykle vykazuje méně abnormalit na zobrazovacích metodách ve srovnání se starší populací.
Byla provedena průřezová analýza údajů získaných ze studie RAINE u osob ve věku 17-22 let. Předchozí studie identifikovala u těchto účastníků 4 trajektorie bolesti dolní části zad v průběhu 5 let. Ve věku 17, 20 a 22 let byli tito lidé dotazováni na výskyt bolestí dolní části zad v posledním měsíci pomocí Severského muskuloskeletálního dotazníku. Dopad bolesti zad byl hodnocen na základě údajů o vyhledání péče, užívání léků, volnu ve škole/pracovním procesu, změně fyzických aktivit a aktivitách. Byly nalezeny tyto 4 trajektorie:
Celkem bylo zařazeno 78 účastníků ze skupiny s trvale vysokou prevalencí a dopadem bolesti zad. Jednalo se o "případy". Pro každý případ bolesti zad byla vyhledána odpovídající kontrola.
Všichni tito účastníci podstoupili vyšetření magnetickou rezonancí bederní páteře a vyplnili Roland Morris Disability Index, osobní dopad bolesti zad a numerickou škálu hodnocení bolesti 0-10. Index Rolanda Morrise se pohybuje v rozmezí 0-24, přičemž 24 představuje vysoké postižení. Osobní dopad bolesti zad se pohybuje v rozmezí 8-50 bodů, přičemž vyšší skóre představuje vyšší dopad.
Do studie bylo zahrnuto 78 případů a 78 odpovídajících kontrol. Účastníci byli na začátku srovnatelní, ale logicky se významně lišili v přítomnosti bolesti zad v posledním týdnu, Roland Morris Disability Indexu a osobním dopadu bolesti zad.
Výsledky ukázaly, že pravděpodobnost výskytu případu byla významně vyšší v případě přítomnosti degenerace bederní ploténky stupně 3 nebo vyššího na kterékoli úrovni páteře. Ještě vyšší pravděpodobnost byla v případě, že byly postiženy dvě nebo více páteřních úrovní.
Pravděpodobnost, že se jedná o případ, byla vyšší v případě, že byla hernie bederní ploténky přítomna v jakékoli úrovni, a ještě vyšší, pokud byla hernie přítomna ve dvou nebo více úrovních. Takový rozdíl nebyl zjištěn v případě přítomnosti artrózy facetových kloubů ani při zohlednění počtu úrovní s artrózou facetových kloubů.
Tento přehled identifikoval rozdíly v pravděpodobnosti nálezů na MRI mezi případy s trvale nízkou a vysokou prevalencí bolesti dolní části zad a dopadu. Průřezový design studie však neumožňuje vyvodit příčinnou souvislost, osoby s vysokou prevalencí a dopadem v průběhu 5 let měly vyšší pravděpodobnost abnormálních nálezů na MRI. Z tabulky 3 však vyplývá, že u osob s trvale nízkou prevalencí a dopadem bolestí dolní části zad mohou být rovněž abnormální nálezy na MRI, i když někdy v menší míře. Přítomnost abnormálního nálezu proto nelze považovat za diagnózu bolesti zad. Proto nezapomeňte vždy léčit člověka, a ne jeho rezonanci!
Zajímavé na této studii bylo zapojení mladých lidí. Obecně platí, že ve srovnání se starším vzorkem je u nich méně pravděpodobné, že budou vykazovat abnormální nálezy na magnetické rezonanci. Zajímavé na této studii je také to, že do ní byli zahrnuti účastníci s bolestmi zad po delší dobu jejich života, nikoliv v jednom časovém okamžiku.
Definice abnormálních nálezů je uvedena v následující tabulce. Všimněte si, že tato studie definovala herniaci disku jako přítomnost protruze, extruze nebo sekvestrace bederní meziobratlové ploténky. Přesto nelze protruzi definovat jako skutečnou herniaci, protože nukleus pulposus neprorazí prstenec meziobratlové ploténky.
Velmi důležitým závěrem je, že vzhledem k povaze této studie nelze vyvozovat závěry o příčinných souvislostech. Existuje souvislost mezi osobami s trvale nízkou prevalencí a dopadem bolesti dolní části zad a vyšší pravděpodobností abnormálních nálezů na MRI. Tato asociace však nevypovídá nic o příčinné souvislosti. To je třeba prozkoumat v dalších výzkumných projektech. Průřezová studie nám také poskytuje informace o této asociaci v jednom konkrétním časovém bodě. Ačkoli prevalence a dopad bolesti dolní části zad v různých trajektoriích byly zaznamenávány po dobu 5 let, souvislost se zobrazovacími nálezy byla zaznamenána pouze v době vyšetření magnetickou rezonancí. O evoluční souvislosti nemůžeme nic říci, protože nevíme, zda byly abnormální nálezy na MRI přítomny již na začátku pětiletého období. Stejně tak nám výsledky neposkytují informace o možné léčbě nebo faktorech životního prostředí a životního stylu, které by mohly mít vliv na zjištěnou souvislost.
Studie RAINE naštěstí zjistila, že většina lidí (53 %) se nachází na pětileté trajektorii nízké prevalence a dopadu bolesti zad. Pouze 10 % z nich se nacházelo v pětileté trajektorii vysoké prevalence a dopadu bolesti zad. U patnácti a 22 % osob se výskyt a dopad bolesti zad v průběhu těchto pěti let snižoval, resp. zvyšoval. Z těchto informací vyplývá, že naštěstí jen málo mladých lidí je v průběhu pěti let významně zatíženo bolestmi dolní části zad. Přestože však byl mezi prevalencí v obou studovaných skupinách (nízká versus vysoká prevalence a dopad bolesti zad) velký rozdíl, skutečnost, že každý "případ" s vysokým pětiletým dopadem bolesti zad byl spárován s "kontrolou" s nízkým pětiletým dopadem, umožňuje porovnat osoby s různými trajektoriemi, přestože míra prevalence bolesti zad a její průběh v těchto trajektoriích byly velmi odlišné.
Každý vzorek zahrnoval 78 účastníků, a přestože se nejedná o velký počet, studie dokázala prokázat poměrně vysoký poměr šancí. Spolehlivost mezi posuzovateli byla dobrá pro zjištění degenerace disku (kappa 0,855), ale pouze střední pro přítomnost hernie disku a nízká pro přítomnost osteoartrózy facetových kloubů (hodnoty kappa 0,588 a 0,239). Proto raději používám pouze poměry šancí zjištěné pro degeneraci disku, protože byly stanoveny pro nálezy na MRI s větší shodou mezi recenzenty. Vztah mezi parametry MRI a stavem případu oproti kontrolní skupině byl statisticky zkoumán pouze v případě, že prevalence parametru MRI souhrnně pro skupinu případů a kontrolní skupinu byla > 15 %. Tím se omezuje počet zkoumaných asociací, a tím i možnost zjištění falešně pozitivních asociací.
Existuje souvislost mezi osobami s trvale vysokou prevalencí a dopadem bolestí dolní části zad a vyšší pravděpodobností abnormálních nálezů na MRI. U osob s anamnézou invalidizující bolesti dolní části zad po dobu 5 let byla vyšší pravděpodobnost výskytu abnormálních nálezů na MRI. Tato souvislost byla ještě silnější v případě, že bylo postiženo více lumbálních úrovní. Nejvyšší spolehlivost mezi posuzovateli byla zjištěna u nálezu degenerace disku. Z průřezové analýzy nelze vyvodit kauzální závěry, ale může naznačovat, že degenerace bederní ploténky může být důležitým faktorem přispívajícím k bolestem zad u mladých lidí.
5 naprosto zásadních lekcí se na univerzitě nenaučíte nic, co by vám pomohlo zlepšit péči o pacienty s bolestmi zad. okamžitě bez zaplacení jediného centu