Úvod

Dysplazie kyčelního kloubu, kdy hlavice stehenní kosti není dostatečně kryta acetabulem, je častým nálezem u dospělých. Vyskytuje se častěji u osob s bolestmi kyčlí a souvisí s časnou osteoartrózou. Chirurgické možnosti jsou k dispozici, ale ne pro všechny. Kontraindikací je index tělesné hmotnosti vyšší než 25 kg/m2, věk nad 45 let a přítomnost osteoartrózy kyčelního kloubu. Někteří dokonce nejsou ochotni podstoupit operaci. Dřívější výzkumy zjistily, že po cvičení a edukaci mají pacienti dobré výsledky. Tyto studie však nezahrnovaly pacienty s nadváhou nebo pacienty s již zjevnou osteoartrózou kyčelního kloubu. Důkazy pro cvičení u této skupiny, která nemůže podstoupit operaci, proto neexistují. Tato studie proto zkoumala proveditelnost šestiměsíčního cvičení pro dysplazii kyčelního kloubu v kombinaci s edukací u této skupiny pacientů.

Metody

Tato studie byla provedena s cílem prověřit proveditelnost šestiměsíčního cvičebního programu s edukací u pacientů s dysplazií kyčelního kloubu. Pro zařazení do studie museli být pacienti buď způsobilí k operaci kyčelního kloubu, ale odmítli ji, nebo nebyli způsobilí k operaci na základě negativního impingement testu, BMI >25, Tönnisova skóre osteoartrózy kyčelního kloubu >1, věku >45 let nebo sníženého rozsahu pohybu v kyčli (<95◦ flexe a/nebo <30◦ abdukce). V rámci pilotní studie bylo zařazeno šest pacientů, kterým byla po dobu 3 měsíců poskytována obvyklá péče. Ty zahrnovaly informace o samoléčbě příznaků kyčelního kloubu a obecné rady týkající se cvičení a udržování fyzické aktivity.

Poté bylo zařazeno 30 pacientů, kteří absolvovali šestiměsíční cvičení pro dysplazii kyčelního kloubu. Celkem bylo absolvováno osm sezení, z nichž první dva měsíce probíhala dvě sezení měsíčně a následovala čtyři sezení po jednom sezení měsíčně. Účastníkům byly poskytnuty rady týkající se léčby bolesti, důležitosti dodržování cvičení a jeho progrese, rady ohledně případného snížení hmotnosti a rady ohledně fyzické aktivity, které byly rovněž vizuálně podpořeny. Šestiměsíční cvičení pro dysplazii kyčelního kloubu se skládalo ze 4 cviků, každý o 3 stupních pokročilosti. Prováděly se čtyři cviky: prkno na zádech, boční prkno, dřepy a balanční cvičení ve stoji na jedné noze.

Každý začínal úrovní C každého cviku a účelem bylo trénovat na úrovni vnímané námahy od poněkud těžké (úroveň 5) po velmi tvrdou (úroveň 7) podle Borgovy CR10 stupnice. V případě, že účastníci nemohli postoupit na jinou úroveň obtížnosti, byl počet provedených opakování zvýšen na 20.

Výsledky hlášené pacienty byly zaznamenány pomocí skóre Hip and Groin Outcome Score (HAGOS) na bolest, symptomy, fyzické funkce, účast a kvalitu života (skóre 0–100, nejlépe 100) od výchozího stavu po šestiměsíční sledování. Studie měřila izometrickou sílu kyčle ve flexi, abdukci a extenzi pomocí dynamometru. Rovnováha byla měřena testem Y-balance a výkon pomocí poskoku jednou nohou na vzdálenost. Minimální klinická relevance byla definována jako změna o více než 10 bodů na HAGOS, >0,15 Nm/kg v síle, >15 cm na Y-balančním testu a >15 cm na skoku pro vzdálenost.

Výsledky

Bylo vybráno 30 účastníků a 24 bylo k dispozici během šestiměsíčního sledování. Po 6 měsících bylo zjištěno klinicky relevantní zlepšení bolesti, symptomů a fyzické funkce kyčle HAGOS. Dále autoři uvádějí, že byla zjištěna významná zlepšení ve všech testech kyčelních svalů a v testu Y-balance ve všech směrech kromě 1. Síla kyčle se zlepšila s průměrným rozdílem 0,18 Nm/kg ve flexi, 0,20 NM/kg v abdukci a 0,25 Nm/kg v extenzi. Test Y-balance se zlepšil v každém směru a tabulka 3 neodhaluje nevýznamný směr testu Y-balance, takže není jisté, který směr se nezlepšil. Test skoku na dálku se v průměru zvýšil z 37 na 52 centimetrů, což bylo významné a klinicky relevantní.

Klinicky relevantní zlepšení bolesti HAGOS bylo zjištěno u 71 % osob po 6 měsících. Významný byl podíl účastníků, kteří mohli v průběhu studie postupovat. 41 %-73 % účastníků se po třech měsících dostalo na úroveň B nebo vyšší ve čtyřech cvičeních. Tento podíl se po šesti měsících zvýšil na 75 %-91 %, přičemž 38 %-58 % také postoupilo do úrovně A. Devatenáct z 24 účastníků dosáhlo 75% adherence.

Otázky a myšlenky

Tento přehled ukazuje, že program zahrnující 6měsíční cvičení pro dysplazii kyčelního kloubu je proveditelný a bezpečný. Účastníci dosáhli klinicky relevantních zlepšení v definovaných výsledcích. Aniž bychom se příliš spoléhali na tato zjištění, ukazuje to na možné přínosy takového programu, ale to musí být testováno v přísnějších RCT, protože cílem této studie bylo pouze prověřit proveditelnost a přijatelnost 6měsíčního cvičení. pro dysplazii kyčelního kloubu.

Bylo zaznamenáno, že pacienti mohli přejít na jinou úroveň obtížnosti cvičení pouze během sezení pod dohledem. Jednalo se o úpravu původní intervence, která však byla považována za nezbytnou, protože se zjistilo, že účastníci hlásili drobné zhoršení bolesti kyčlí, které mělo vzniknout v důsledku rychlého postupu a nesprávného provádění cviků. Tento aspekt je třeba mít na paměti, někteří pacienti postupují příliš rychle, což může vést ke zhoršení příznaků. Zdá se, že je důležité vysvětlit význam rovnováhy mezi intenzitou cvičení a tolerancí tkání. U pacientů, kteří nespoléhají na vyvážený postup, jim můžete skutečně umožnit, aby postupovali pouze pod dohledem, místo abyste je nechali postupovat vlastním tempem.

Tyto postupy cvičení se nám mohou zdát proveditelné, ale pro pacienty s příznaky v oblasti kyčlí mohou být obtížné. Kromě toho existují možnosti chirurgické léčby pacientů s dysplazií kyčelních kloubů, které však nejsou nabízeny pacientům s BMI nad 25 kg/m2 nebo ve věku nad 45 let. U těchto pacientů může být progrese obtížná. To se v tomto případě neodráží v zahrnutém vzorku, protože průměrný věk byl nižší než 45 let. Tento vzorek měl medián věku 30 let (IQR 24-41) a medián BMI 24 (IQR 21-27). Úroveň fyzické aktivity na počátku studie však ukazuje, že polovina vzorku byla neaktivní nebo aktivní pod doporučenou úrovní aktivity definovanou WHO. Je možné, že byli méně obeznámeni s posilovacími cviky, což může být jedním z důvodů, proč bylo obtížné provést progresi.

Mluv se mnou jako s nerdem

V rámci této studie proveditelnosti byl vybrán pohodlný vzorek, tedy účastníci, kteří byli nadšeni účastí nebo byli po ruce. To mohlo mít vliv na výsledky a podle mého názoru to mohlo vést k vysoké míře dodržování programu. Nevíme to však jistě, více jasno nám v tomto ohledu přinese budoucí RCT. Relativně jednoduchý cvičební program s pouhými 4 cviky a 3 stupni pokročilosti mohl také vést k vysoké adherenci, protože program pravděpodobně nebyl pro účastníky ohromující.

Autoři uvádějí klinicky relevantní zlepšení výsledků HAGOS a fyzických testů (síla, Y-balance a skok na vzdálenost). Při kontrole tabulky 4 je však zřejmé, že po šesti měsících dosáhlo přijatelné úrovně svých symptomů, jak to odráží PASS, pouze 62 % účastníků. I když 71 % pacientů zaznamenalo klinicky relevantní zlepšení skóre bolesti HAGOS, neznamená to, že všechny příznaky bolesti kyčlí zmizely. To je důležitý aspekt, který je třeba mít na paměti a sdělit jej pacientovi při absolvování tohoto rehabilitačního programu. Účastníci s vysokým výchozím skóre bolesti HAGOS (>80 bodů), což znamená, že měli méně silnou bolest, nedosáhli (relevantního) zlepšení. To je logické a lze to vysvětlit regresí k průměru, kdy se účastníci s nízkými výsledky mohou více zlepšovat směrem k průměru. Na druhou stranu účastníci, kteří již dosáhli vysokého skóre, nemají příliš prostoru pro zlepšení.

Z názvu vyplývá, že šestiměsíční program cvičení pro dysplazii kyčelního kloubu zahrnoval také vzdělávání pacientů. Přesto bylo nutné změnit předepsané postupy tak, aby je bylo možné provádět pouze pod dohledem, protože mnoho pacientů postupovalo příliš rychle a používalo nesprávnou techniku, což vedlo ke zhoršení bolesti kyčlí. Lze si položit dvě otázky. Byly cviky a postupy špatně vysvětleny nebo nebyla správně popsána výuka o tom, kdy postupovat při cvičení? Zdá se, že v budoucích studiích by měla být optimalizována edukace pacientů, aby se tomu předešlo.

Zprávy, které si můžete odnést domů

Šestiměsíční cvičení při dysplazii kyčelního kloubu se zdá být vhodnou možností léčby, kterou lze pacientům nabídnout. Ačkoli se jedná o předběžné výsledky, zdá se, že program vede ke klinicky relevantnímu zlepšení výsledků HAGOS, síly flexorů, abduktorů a extenzorů kyčelního kloubu a testu Y-balance a výkonu v testu skoku na vzdálenost. Tyto výsledky by měly být nyní potvrzeny v RCT, protože tato studie byla studií proveditelnosti.

Odkaz

Jacobsen JS, Thorborg K, Sørensen D, Jakobsen SS, Nielsen RO, Oestergaard LG, Søballe K, Mechlenburg I. Proveditelnost a přijatelnost šestiměsíční cvičební a edukační intervence pro pacienty s dysplazií kyčelního kloubu: Studie smíšených metod. Musculoskelet Sci Pract. 2022 Oct;61:102615. doi: 10.1016/j.msksp.2022.102615. Epub 2022 Jun 24. PMID: 35820302.